Přehrada Husinec se v úterý dostala na nejnižší přípustnou provozní hladinu 515,33 metru nad mořem, tedy o celých sedm metrů níže, než je její běžný stav. Zásobní prostor o objemu přes dva miliony metrů krychlových se zcela vyčerpal a správce nádrže přestal do řeky Blanice pouštět více vody, než kolik do nádrže aktuálně přitéká. Průtok tak klesl přibližně na polovinu, tedy z dosavadních zhruba 400 litrů za sekundu na přibližně 200 litrů za sekundu.
Jiří Baloun, ředitel závodu Horní Vltava společnosti Povodí Vltavy, situaci popsal jednoduše: „Spotřeboval se zásobní prostor. Ještě je naplněn prostor stálého nadržení, kde se voda drží trvale.“ Příčinou je kombinace extrémního nedostatku srážek a předchozího záměrného vypouštění, jímž Povodí Vltavy zlepšovalo průtoky v Blanici.
Husinecká přehrada tak figuruje jako první vodní dílo v povodí Vltavy, které přišlo o celý zásobní objem. Vodní dílo bylo vybudováno v letech 1934 až 1939 přibližně tři kilometry nad stejnojmenným městem. Původně sloužilo k protipovodňové ochraně a zadržování vody v suchých obdobích, postupem času ale získalo i další funkce. V roce 1962 bylo zařazeno mezi vodárenské nádrže a dnes zásobuje pitnou vodou Prachatice.
Jihočeský kraj ve stejný den vyhlásil stav sucha pro celý region. Toto opatření zkracuje administrativní procesy spojené s manipulací odtoků z nádrží. Za normálních okolností by se k takovým návrhům musely vyjadřovat instituce jako rybářský svaz a celé řízení by trvalo několik dní. Při stavu sucha může povodí ve spolupráci s krajem přistoupit k regulaci okamžitě.
Povodí Vltavy zároveň preventivně snižuje odtok z nádrže Římov na Českobudějovicku, která zásobuje pitnou vodou velkou část kraje a je aktuálně naplněna z 54 procent. Lépe jsou na tom nádrže Hněvkovice a Kořensko, klíčové pro chlazení Jaderné elektrárny Temelín, jejich naplněnost dosahuje 88, respektive 98 procent.
Zdroj: autorský text / ČTK
