Z jakých vychází požadavků? Logicky by měla reflektovat potřeby samotných Pražanů. Měla by se řídit propracovanou koncepcí, která zohledňuje názory obyvatel hlavního města, a přitom být vyvážená a podporovat konkurenční prostředí.
Jak to vidí Pražané
Podle nezávislého průzkumu „Jak Pražané vnímají reklamu ve veřejném prostoru“, který realizovala agentura Ipsos pro Sdružení českých firem venkovní reklamy, vyplývá, že překvapivě Pražanům nejvíce vadí video reklamy na internetu (obtěžují 80 % Pražanů), dále pak reklamy v televizi (74 %) a reklamní příspěvky na sociálních sítích (60 %). Je zajímavé, že venkovní reklama je až na konci a vadí nejméně (29 %).
Pokud se zaměříme na jednotlivé formáty venkovní reklamy, nejvíce Pražanům vadí billboardy/bigboardy (obtěžují 44 %, neobtěžují 23 %) a také reklamy na sloupech veřejného osvětlení (obtěžují 31 %, neobtěžují 30 %). Reklamní plachty a malby na fasádách obtěžují jen 28 % Pražanů, 36 % neobtěžují. Podobně jsou vnímány reklamy na mostech (28 % obtěžují, 34 % neobtěžují). Nejméně obtěžujícím formátem venkovní reklamy jsou CLV reklamy (obtěžují 19 %, neobtěžují 46 %).
Více než čtyři pětiny Pražanů (83 %) by uvítaly regulaci venkovní reklamy. Nejčastěji by se podle nich měla vztahovat na billboardy a bigboardy (80 %) a reklamy na sloupech veřejného osvětlení (61 %). Výzkum nezohledňuje digitálních obrazovky na zastávkách MHD, protože byl realizován těsně před jejich spuštěním.
V Praze jsou tisíce billboardů, ploch na sloupech veřejného osvětlení, city light vitrín, reklam v metru, reklam na zastávkách či vozech MHD a několik desítek plachet. Přesto magistrát svoji vyhláškou zakázal jen reklamní plachty, kterých je nejméně a Pražanům zásadně nevadí. Zákaz reklamních plachet pobouřil také majitele domů, kteří z příjmů z reklamy své domy rekonstruují.
„Zkuste si bydlet na frekventovaném příjezdu do města,“ říká pan Janikovič, předseda SVJ jednoho z domů, který je již 18 let využíván pro reklamu. „Nemůžete kvůli hluku a prašnosti otevřít okna. Reklamní plachta, která má stejnou funkčnost jako záclona a je průhledná, je pro naše obyvatele velmi vhodná ochrana. A především ze získaných peněz jsme již opravili fasádu, provedli kompletní novou elektroinstalaci a další opravy. Nájemníci, kteří jsou většinou sociálně slabší či starší lidé, mohu mít díky reklamní plachtě snížený nájem.“
Výsledkem nekoncepčního jednání města je diskriminační nařízení č. 20/2020 Sb. na regulaci reklamních plachet, které je nyní předmětem správního řízení ÚOHS. Současné vedení města by si mělo vzít příklad ze získaných dat a názorů občanů a začít s regulací především u sebe. Není tajemstvím, že právě na městských pozemcích a infrastruktuře je nejvíce reklamních ploch. A pokud by tyto plochy regulovali, bude to mít největší efekt na snížení vizuálního smogu.
„Reklamní plachty jsou většinou v místech, kde je velký hluk a výrazně se tam práší. To je zřetelné z reklamních plachet, když je sundáváme. Plachty tak obyvatele těchto domů částečně chrání před hlukem a prachem. Většinou se jedná o sociálně slabší skupiny občanů, kterým velmi pomůže, že jim příjmy z reklamy kompenzují pro ně vysoký nájem a vysoké ceny energií. Jakmile na některém z těchto domů plachta zrovna nevisí, hned nám volají a ptají se, kdy tam zase bude. Příjem z reklamy je pro ně důležitý. Proto se ptám, proč se vyhláška zaměřila zrovna na reklamní plachty, které Pražanům nevadí,“ říká Josef Soušek ze Sdružení českých firem venkovní reklamy.
V kontextu boje magistrátu proti vizuálnímu smogu je nepochopitelné, že je to sám magistrát, který nově buduje síť digitálních obrazovek na zastávkách MHD. Přitom digitální reklama je mnohem agresivnější a zvyšuje jak vizuální, tak světelný smog.
Zdroj: Ipsos
