Bez třídění by nebyla recyklace
Třídění odpadů je prvním a nejdůležitějším krokem k jejich úspěšné recyklaci. Shromážděné odpady v barevných kontejnerech tak můžou putovat dál na třídicí linku. Zde jsou dotříděny a upraveny na druhotnou surovinu pro recyklační průmysl. Zároveň s nimi ale vznikají i složky odpadů, které jsou zatím materiálově nevyužitelné. Ty se pak v lepších případech využívají na výrobu certifikovaných alternativních paliv nahrazujících fosilní zdroje nebo jsou využity energeticky, v horším případě jsou skládkovány.
Ekonomika odpadového hospodářství
Na základě dat z dotazníkového šetření připravila Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM za rok 2022 každoroční přehled ekonomických ukazatelů v odpadovém hospodářství obcí.
Náklady na odpadové hospodářství obecně závisí na několika faktorech, mezi něž patří:
– množství a struktura odpadů, pro které je služba zajišťována,
– rozsah a způsob poskytované služby v souladu s legislativními požadavky,
– rozsah mandatorních výdajů daných legislativou (například poplatky a daně).
Další významné vlivy, které výše uvedené faktory doplňují, jsou životní úroveň obyvatel v jednotlivých regionech a jejich spotřební vzorce chování, hustota osídlení, geografické podmínky, dopravní obslužnost území, způsoby sběru a svozu komodit, dostupnost a vybavenost technologií pro nakládání s odpady, konkurence firem nakládajících s odpady, způsob stanovování ceny za službu a další.
Cílem tohoto příspěvku je tedy ukázat základní náklady a příjmy v hospodaření s hlavními druhy komunálních odpadů.
Zdroj dat
Pro hodnocení ekonomických ukazatelů za rok 2022 byly použity dotazníky, které každoročně vyplňují obce pro Autorizovanou obalovou společnost EKO-KOM. Celkový vzorek obcí byl sestaven z 5 682 obcí (tj. 92,0 % všech obcí v ČR) s více než 10,36 mil. obyvatel (tj. cca 98,6 % obyvatel ČR). Vzorek obcí, použitý k hodnocení, odpovídá republikovému statistickému rozdělení obcí do velikostních skupin. Prezentovaná data jsou váženým průměrem dané skupiny.
Celkové náklady
Celkové náklady v odpadovém hospodářství jsou součtem všech nákladů, které obce v dotazníku vyplňují. V přepočtu na obyvatele tak umožňují porovnat obce z hlediska celkové výše odpadových služeb.
Největší podíl 49 % nesou náklady na sběr a svoz směsného komunálního, následovány jsou náklady na sběr a svoz tříděných odpadů, které tvoří cca 23 %. Dalšími významnými složkami jsou náklady na objemný odpady a náklady na bioodpady.
Přibližně 15 % z celkových nákladů připadá na ostatní položky, mezi ně zahrnujeme například náklady na provoz sběrného dvora, odklízení černých skládek, úklid litteringu či sběr a svoz nebezpečných odpadů.
Zajímavý je také pohled na vývoj výše celkových nákladů v čase. Zatímco v roce 2006 platily obce ČR v oblasti odpadového hospodářství v průměru 698 Kč za jednoho občana, v roce 2023 tato částka činila už 1 319 Kč. Především v posledních šesti letech lze pozorovat konstantní výrazný růst, podpořený v posledním roce také výraznou inflací.
Náklady na tříděný sběr
Celkové náklady na sběr tříděného odpadu zahrnují sběr a svoz tříděného papíru, plastu, skla, nápojového kartonu a kovu. Tvoří cca 23 % celkových nákladů. V posledních sedmi letech rostou jednotkové náklady přepočtené na obyvatele strměji než v předchozích letech. To je způsobeno především výrazným růstem výtěžnosti tříděného sběru v obcích, především pak prostřednictvím relativně drahých způsobů sběru, jako jsou veřejné nádoby nebo nádoby určené pro jednotlivé domácnosti (tzv. door-to-door čili individuální nádobové sběry).
Zajímavé je také regionální srovnání průměrných nákladů na tříděný sběr dle krajů. Průměrný náklad pro sběr jedné tuny tříděného odpadu je 6 157 Kč. Nejvyšší náklady na jednu tunu pak vykazují v Praze, a sice 8 177 Kč, naopak nejnižší 4 238 Kč v Olomouckém kraji.
Náklady na směsný komunální odpad
Náklady na sběr a svoz komunálního odpadu (SKO) tvoří největší složku nákladů obcí s komunálním odpadem. Jedná se o náklady spojené se sběrem a svozem směsného komunálního odpadu od občanů, včetně nákladů spojených s dalším nakládáním s ním (odstraňování, energetické využití odpadů). Náklad je opět vykazován v přepočtu na jednoho obyvatele.
Opět nabízíme také regionální srovnání průměrných nákladů na směsný komunální odpad. Průměrný náklad v ČR na jednu tunu je 3 466 Kč. Nejvyšší náklad 4 241 Kč na jednu tunu vykazují v Libereckém kraji, naopak nejnižší 3 084 Kč byl opět v kraji Olomouckém.
Příjmy obcí
Kromě nákladů mají obce v oblasti odpadového hospodářství také příjmy. Největším příjmem je poplatek od občanů. Dalšími příjmy mohou být poplatky od rekreantů či majitelů rekreačních objektů v obci, dále poplatky od živnostníků zapojených v systému obce. Některé obce také získávají výnosy ze sběru textilu, z prodeje druhotných surovin, dostávají příspěvky od kolektivních systémů (např. za sběr elektrozařízení), přijímají platby jiných obcí za využití sběrného dvora či kompenzační platby za umístění skládky ve svém katastru.
Významnou příjmovou položkou jsou pak odměny ze Systému EKO-KOM za zajištění míst zpětného odběru a zajištění sběru a využití odpadů z obalů.
Celkem obce získaly v roce 2022 v průměru 918 Kč na obyvatele, z toho příjmy z poplatků od obyvatel činily 606 Kč/ob. a příjmy ze systému EKO-KOM 181 Kč/ob.
Ovšem celková výše příjmů je ve většině případů nižší než výše nákladů, obce tedy doplácejí na odpadové hospodářství ze svých rozpočtů. Průměrně takto musí obce ve svém rozpočtu najít z jiných zdrojů 31 % finančních prostředků určených k realizaci odpadového hospodářství.
