Zabývá se Kafkovým vztahem k výtvarnému umění a na více než 200 exponátech představuje díla autorů, které Kafka osobně znal nebo jejichž práci prokazatelně obdivoval. Až do 28. října mohou návštěvníci ve výstavní síni Masné krámy vidět obrazy, kresby, plastiky, knihy, umělecké časopisy, plakáty, fotografie či ukázky filmů, které Kafku zaujaly.
„Pokoušíme se divákovi naznačit, jaké obrazy Kafku obklopovaly, jaké ho zaujaly,“ řekla Marie Rakušanová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, autorka výstavy Očima Franze Kafky: Mezi obrazem a jazykem. Unikátnost výstavy tkví podle ní právě v tom, že jako první důkladně mapuje dobovou vizualitu, v níž Kafka žil. „Řada Kafkových přátel byli německojazyční umělci, často židovského původu, a turbulentní historie 20. století jejich odkaz rozprášila a učinila obtížným zhodnotit jejich tvorbu jako celku,“ poznamenala. Sám Kafka se ve své korespondenci nezřídka zmiňoval o filmech, uměleckých dílech či plakátech, zajímal se o obrázkové časopisy, fotografie, tanec, cirkus a kabaret. V různorodosti obrazů, které Kafku obklopovaly, lze podle autorů výstavy vidět paralelu k rozmanité společnosti Kafkovy Prahy.
„Ukazujeme, že ta mnohost byla pro něho důležitá právě v té rozmanitosti. Kafka obrazy dokázal detailně pozorovat a popisovat, nikdy je však nekategorizoval, neinterpretoval ani nesoudil. Zároveň k vizuálním vjemům pociťoval určitou nedůvěru a pociťoval, že obrazová interpretace má limity toho, co může sdělit,“ řekla Rakušanová. I přes přátelství s mnohými umělci se například za svého života nedal nikdy portrétovat.
Vystavena jsou díla přibližně z 25 českých a šesti zahraničních, zejména německých a rakouských, muzeí, galerií, knihoven, archivů i soukromých sbírek. Takzvaně vysoké umění prezentují modernistická díla českých, německo-českých a židovských členů skupiny Osma, například Maxe Horba, Willy Nowaka, Emila Filly, Bohumila Kubišty, Antonína Procházky, umělců spojovaných s českým kubismem – Otto Gutfreunda, Josefa Čapka, či Vratislava Hugo Brunnera. Německé, německo-české a rakouské umělce, s jejichž dílem se Kafka během svého života setkával, reprezentují díla Emila Orlika, Hugo Steinera Pragy, Alfreda Kubiny, Richarda Teschnera, Egona Schieleho, Minky Podhajské a dalších. „Oblast populární vizuální kultury je pak na výstavě zastoupena plakáty, stereoskopem s projekcí stereofotografií a dobovými němými filmy. Návštěvníci mohou zhlédnout ukázky ze tří filmů, které Kafku zaujaly – Bílá otrokyně, Nick Winter a krádež Mony Lisy a Shivat Zion,“ doplnila Rakušanová.
Výstavu připravila Západočeská galerie v Plzni a Adalbert Stifter Verein ve spolupráci s Židovským muzeem v Praze v rámci projektů Kafka 2024 a Kafka100 s podporou ministerstva kultury a Česko-německého fondu budoucnosti.
Zdroj: ČTK
