• nezarazene
  • Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • Jan Zajíc, pochodeň číslo dva, má v Šumperku svou lavičku

    24.2.2024
    Simona Knotková

    Odhalením Lavičky Jana Zajíce vyvrcholily v pátek v Šumperku pietní akce k uctění památky vítkovského rodáka a studenta šumperské průmyslové školy, který se před 55 lety upálil na protest proti postupující normalizaci a prohlubující se rezignaci společnosti.

    Lavičku navrhli a vytvořili studenti místních středních škol. Osud studenta Zajíce, který byl další živou pochodní po Janu Palachovi, bude lavička kolemjdoucím připomínat u VOŠ a SPŠ Šumperk. Umístěná je u pamětní desky s jeho bustou z dílny sochaře Olbrama Zoubka.

    Lavička vznikla podle návrhu Veroniky Vaňkové, absolventky tamní průmyslové školy, kde studoval právě i Jan Zajíc. Vyrobili ji studenti střední školy řemesel. Absolventka průmyslového designu ji navrhla k loňské výstavě v Senátu. „Podle zadání mělo jít o symbol k výročí upálení Jana Zajíce. Napadla mne lavička v souvislosti s ohořelým dřevem. Lavička je z jedné strany opálena plamenem a umístěna je na ní také tabulka ve tvaru římské dvojky, která symbolizuje pochodeň číslo 2. Mám z toho pěkný pocit, i z toho, že se kvůli její výrobě spojily dvě školy. Lavička se povedla,“ řekla její autorka.

    Odhalení lavičky provázela zdravice od prezidenta Petra Pavla a jeho manželky Evy. Vedení města ocenilo spolupráci obou středních škol a zapojení studentů. „Odkaz se tak za mne nese v tomto duchu dál,“ řekl v pátek starosta Šumperka Miroslav Adámek (ANO).

    Osud studenta Jana Zajíce ukazuje také výstava ve Vlastivědném muzeu v Šumperku, která připomíná prostřednictvím osobních dokumentů a předmětů jeho osobnost a okolnosti činu, jímž chtěl vyburcovat společnost k boji proti útlaku a diktatuře, uvedli zástupci muzea. Výstava potrvá do 17. března. Pietní vzpomínku doplnil tento týden vzpomínkový večer v Městské knihovně T. G. Masaryka s přednáškou dokumentaristy Paměti národa Františka Vrby.

    Jan Zajíc se polil hořlavinou a zapálil 25. února 1969 v průchodu domu na Václavském náměstí v Praze. Zraněním ještě týž den podlehl. Jeho čin byl ovlivněn událostmi kolem upálení Jana Palacha z 16. ledna téhož roku, účastnil se jeho pohřbu a připojil se i k protestní hladovce pod rampou Národního muzea. Podle jeho tehdejšího učitele šumperské průmyslové školy Miloslava Svatoně měla na události vliv i blízkost kasáren u školy, kdy vojáci na studenty doráželi a vznikala spousta konfliktů. Již dříve řekl, že když se upálil Jan Palach, škola vyvěsila černou vlajku, vojáci ji ale chtěli strhnout.

    Zajíce měla následovat další živá pochodeň, šlo o dívku, která se chtěla upálit 8. března, to se ale nakonec nestalo. „Děti uznaly, že Evu nemůžeme vystavit takovému nebezpečí, předali jsme to rodině a bezpečnosti. Eva byla poté 8. března v nemocnici, nakonec utekla do Kanady. Dneska má dva kluky,“ zavzpomínal před deseti lety pedagog.

    Zdroj: ČTK



    Nepřehlédněte