Unikátní soubor jedenácti kostelů je dvacátou čtvrtou národní kulturní památkou v Královéhradeckém kraji. Autorem soubor nazvaný Broumovská skupina kostelů je významní barokní stavitel Kryštof Dientzenhofer a jeho syn Kilián Ignác Dientzenhofer. Památkami s nejvyšší ochranou státu se stavby stanou od července.
Jde o 11 památek, které tvoří vzájemně provázaný architektonický soubor. Podle ministerstva kultury, které prohlášení staveb za národní kulturní památky navrhlo, je výjimečný díky své stylové ucelenosti, architektonické jedinečnosti, autenticitě a rozsahu, ale také díky svému urbanistickému působení v krajině. „Je to velký skvost v regionu Broumovsko, vytváří unikátní genius loci a věřím, že pomůže i v posílení zájmu o tuto část Česka v Královéhradeckém kraji,“ uvedl ministr kultury Martin Baxa (ODS).
Už dříve připomněl, že v loňském roce uplynulo 270 let od smrti Kiliána Ignáce a v letošním červnu se připomíná 300 let od smrti jeho otce Kryštofa. Prohlášení souboru národní kulturní památkou je podle něj důstojným připomenutím tvorby obou barokních mistrů.
Národní kulturní památky tvoří nejvýznamnější část kulturního bohatství Česka a vztahuje se na ně přísnější ochrana než na kulturní památky, jichž je mnohem více. Návrhy na NKP musí na rozdíl od kulturních památek, které vyhlašuje samo ministerstvo kultury, projednat vláda.
Komponovaná kulturní krajina Broumovska vznikla v první čtvrtině 18. století díky spolupráci osobnosti zadavatele opata broumovského kláštera Otmara Zinkeho a otce a syna Dientzenhoferových. Ti jsou autory deseti z 11 navrhovaných památek. Barokní kostel Panny Marie, sv. Jiří a sv. Martina v Martínkovicích sice nebyl navržen Dientzenhofery, jeho autorem je Martin Allio. Kostel však stál na počátku projektu barokní stavební obnovy regionu, a je tak součástí důmyslného barokního komponování zdejší kulturní krajiny.
Specifičnost souboru spočívá podle ministerstva v začlenění barokních staveb do krajiny skalních útvarů Broumovských stěn. „Stavitelům se podařilo vytvořit nové dominanty na mírných návrších a v centrech rozvíjejících se obcí a zároveň pohledově akcentovat dálkové silniční tahy a vzájemné optické vazby mezi jednotlivými lokalitami i směrem ke klášteru,“ popsal Národní památkový ústav. Toto začlenění vytváří ojedinělé řešení v kontextu kulturní krajiny, a to nejen v rámci České republiky, ale i v rámci Evropy.
Sto/ČTK
Broumovskou skupinu kostelů tvoří:
- Kostel sv. Prokopa v Bezděkově nad Metují z let 1724–1727 s ohradní zdí s branami a sousoší Ukřižování
- Kostel sv. Maří Magdalény v Božanově z let 1735–1740 s ohradní zdí s dvojicí bran, bránou s márnicí, sochou krucifixu a sousoším krucifixu jako doklad barokní proměny středověkého areálu
- Kostel sv. Václava v Broumově z roku 1727 na místě staršího, jehož uzavření bylo jednou z příčin stavovského povstání v roce 1618
- Kostel Všech svátých v Heřmánkovicích z let 1720–1726 s ohradní zdí a márnicí
- Kaple Panny Marie Sněžné v Hlavňově s přístupovým mostem a terasou z roku 1733
- Kostel Panny Marie, sv. Jiří a sv. Martina v Martínkovicích z let 1692–1698 od architekta Martina Allia s farou a ohradní zdí, bránou, márnicí a kaplí po stranách brány, farou, krucifixem a sochou Krista na hoře Olivetské na podstavách jako příklad složitější struktury sakrálního okrsku
- Kostel sv. Barbory v Otovicích z let 1725–1727 s ohradní zdí a sochou krucifixu
- Kostel sv. Jakuba Většího v Ruprechticích z let 1720–1723 se zvonicí, márnicí a ohradní zdí
- Kostel sv. Markéty v Šonově z let 1724–1726
- Kostel sv. Michaela ve Vernéřovicích z let 1719–1723, hřbitovní kaple a ohradní zeď se třemi branami
- Kostel sv. Anny ve Vižňově z let 1724–1727, márnice, ohradní zeď s bránou a socha sv. Jana Nepomuckého
