Záměr vybudovat plavební stupeň v Děčíně se vrací na úřední desku. Krajský úřad zveřejnil dokumentaci, k níž může veřejnost podávat připomínky do 16. listopadu. Jde o součást procesu EIA, tedy posuzování vlivů na životní prostředí, přičemž cílem je upřesnit rozsah informací potřebných pro výslednou dokumentaci.
Ředitelství vodních cest ČR chce prostřednictvím stavby zlepšit plavební podmínky na více než čtyřicetikilometrovém úseku Labe od Masarykových zdymadel v Ústí nad Labem až po státní hranici s Německem. Do hry přicházejí dvě varianty. První navazuje na dřívější podobu projektu, druhá počítá s rozsáhlejšími opatřeními ke snížení dopadů na krajinu, jako jsou upravené rybí přechody, obtokové koryto nebo obnova části území u Malého Března.
Obě varianty mají společné základní parametry, plavební komoru o rozměrech 200 krát 24 metrů a plavební dráhu šířky 50 metrů. Liší se zejména v přístupu k migraci živočichů a rozsahu revitalizačních opatření. Součástí obou variant je Malá vodní elektrárna Děčín. Pro zlepšení průjezdnosti při nižších stavech vody se počítá také s nárazovým zvyšováním hladiny pod zdymadlem Střekov, přípřeží vhodného plavidla nebo odlehčováním nákladu.
Po zprovoznění jezu předpokládá ŘVC nárůst lodní dopravy na 20 až 35 plavidel denně a přesun části silniční a železniční přepravy na vodní cestu.
Dokumentace otevřeně přiznává zásah do cenných přírodních lokalit. Stavba negativně ovlivní některé oblasti soustavy Natura 2000. Největší riziko představuje ohrožení byliny drobnokvět pobřežní. U ryb a vydry naopak odborníci díky plánovaným migračním opatřením očekávají vliv pozitivní. Podstatný je také fakt, že dotčený úsek patří k posledním přirozeně proudným částem Labe v Česku. Jak stojí přímo v záměru, „je tento vliv v kontextu ČR zásadní.“ Stavba dočasně ovlivní ovzduší, hluk a povrchové vody, zásadní dopady na zdraví obyvatel ani kulturní památky se nepředpokládají.
Příprava podkladů pro děčínský plavební stupeň probíhá od 90. let minulého století a dosud přišla přibližně na 600 milionů korun. Ekologické organizace proti stavbě dlouhodobě vystupují.
Kontext vodní dopravy hovoří jasně. Za první pololetí letošního roku přepravili čeští rejdaři po vnitrozemských vodních cestách 313 500 tun nákladu, což je meziročně o zhruba 74 500 tun méně. Za celý loňský rok dosáhl objem přepravy 785 531 tun, v roce 2022 přitom překročil hranici 979 000 tun. Do výsledků se opakovaně promítají dlouhá období nesplavnosti Labe.
Zdroj: autorský text / ČTK
