Výstava bude výsledkem několikaletého výzkumu, na kterém kromě muzea pracuje také Archeologický ústav Akademie věd ČR. Výsledky výzkumu by měla obsahovat i připravovaná kniha, jak za jihlavské muzeum řekl archeolog Aleš Hoch.
„Začaly se nám tam (u přehrady) objevovat nálezy z mladší doby železné, to jsou vlastně historičtí Keltové, a potom z doby římské, což jsou historičtí Germáni, respektive vlastní Římská říše, ačkoli přímo tady samozřejmě nepůsobila,“ řekl Hoch.
Najít doklady římské kultury tak na sever od říše je podle něho abnormální. Je pravděpodobné, že předměty z tehdejšího centra světa na západní Moravu dopravovali tehdejší domorodí obyvatelé, nejde o stopy po přítomnosti Římanů. Nalezené byly zbraně, zemědělská náčiní, mince či šperky.
Keltové byli v okolí Dalešic trvale přítomni, archeologům se podařila zmapovat jejich sídliště. Je to nejzápadnější místo, kde se osídlení Kelty na Moravě potvrdilo. Od Keltů žijících na území Čech je oddělovala Českomoravská vrchovina. I když jsou Keltové vnímaní jako bojovníci, byli především zemědělci, kteří se potřebovali uživit, vyhledávali proto úrodnější místa, než je Vysočina.
Výzkum, který bude pokračovat výstavou a vydáním knihy v příštím roce, začal v roce 2021. Předcházelo mu objevení osídlení a pokračoval dalšími terénními průzkumy či konzervováním a analýzou nálezů.
Připravovaná výstava bude podle Hocha interaktivní a putovní. Měla by se přemístit i do Jihomoravského kraje do Návštěvnického centra Mušov. „Do výstavy je zapojené i Moravské zemské muzeum, takže by mohla být i tam, pokud bude zájem,“ doplnil Hoch. Snahou je také místa nálezů propojit turistickými stezkami. „Prostě to nějak zpřítomnit veřejnosti, což bylo také jedním z hlavních cílů projektu,“ řekl Hoch.
Na počátku výzkumu byl objev dvou zahloubených keltských chat, které archeologové odkryli při záchranném výzkumu před budováním nové polní cesty. Pozdější nedestruktivní výzkum ukázal, že sídliště bylo poměrně rozsáhlé. Definovat ho například počtem obyvatel ale podle Hocha není možné. Z nálezů však archeologové odvozují, že nešlo jen o lokální vesnici. „Spíš se dá mluvit o tom, že to bylo jedno z posledních center před přechodem Vysočiny do Čech, protože ve středních Čechách, v Polabí zase Keltské osídlení je,“ dodal Hoch.
Zdroj: ČTK
