Jihlavský mykologický klub letos poprvé za sedmnáct let vážně uvažoval o zrušení své tradiční výstavy čerstvých hub. Důvodem bylo výrazné sucho, které sužovalo Vysočinu prakticky celou sezonu. Nakonec se rozhodl výstavu zachovat, byť za cenu výprav do vzdálenějšího okolí.
Asi desítka sběračů vyjela hledat houby až k jihočeskému Táboru, kde v posledních třech týdnech podmínky pro růst hub přály o něco víc. Výsledkem je kolekce téměř tří stovek druhů, která je nyní k vidění v jihlavském Muzeu Vysočiny. Výstava probíhá od pátku do soboty, součástí je i houbařská poradna.
„Tahle výstava byla první, u které jsme váhali, jestli ji budeme dělat, nebo ne. Protože je obrovské sucho, tady na Vysočině obzvláště, ty houby nerostou,“ řekla Kateřina Pauzarová z Mykologického klubu Jihlava. Počet vystavených druhů je sice nižší než v předchozích letech, podle ní je to ale za daných okolností téměř zázrak.
Problémy provázely sezonu od samého začátku. Na přelomu května a června se krátce objevily první nálezy, ale to rychle skončilo. V lesích se aktuálně dají místy najít hřibovité houby, klouzky, bedly nebo babky. Typické podzimní druhy jako čirůvky a pavučince ale chybí. „Takové houby, kterých by měl být na podzim plný les, tam nejsou,“ popsala Pauzarová.
Pokud přijdou deště, sezona ještě nemusí být úplně ztracená. Houby zvládnou i první ranní mrazíky, houbaři by ale měli být opatrní. Plodnice z řídkých lesů nebo z okrajů porostů, kde teploty klesají níž, mohou být zvenku v pořádku, zatímco uvnitř už probíhá hnilobný proces, který způsobuje zažívací potíže.
Na výstavě nechybí ani muchomůrka zelená, půlka její plodnice podle odborníků stačí k otravě dospělého člověka. Pauzarová upozornila, že v chudých sezonách mají houbaři sklon sbírat vše, co najdou, a tím roste riziko záměn. Nejčastěji se zaměňuje muchomůrka tygrovaná za růžovku. Zbytečné zdravotní komplikace ale způsobuje i zdánlivá maličkost, jedlé houby nechané zapařit v igelitovém sáčku.
Zdroj: autorský text / ČTK
