Jizerskohorské bučiny jsou zařazeny na seznam UNESCO. Na jak dlouho?

30.7.2021
Jan Štoll

„Je to mimořádný úspěch. Jizerskohorské bučiny se nyní dostaly mezi takové poklady světové přírody, jako je proslulý Yellowstonský národní park, Bělověžský prales, Bajkalské jezero, africké pláně v Serengeti, Velký bariérový útes u Austrálie nebo vodopády Iguazú na hranicích Brazílie a Argentiny,“ komentuje rozhodnutí UNESCO František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která po projednání záměru s Lesy připravovala podklady pro nominaci spolu s dalšími experty.

Sama národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny je s rozlohou 950 hektarů vůbec největším chráněným územím v Jizerských horách, ale patří také mezi několik největších rezervací v České republice, spolu s vymezeným ochranným pásmem propojujícím jednotlivá jádrová území, dosahuje na naše poměry impozantních 2700 hektarů. Chrání jedinečné bukové lesy na severovýchodních svazích Jizerských hor, část území je ponechána samovolnému vývoji bez zasahování člověka.

„Mám velkou radost – a vnímám to jako prestižní ocenění naší ochrany přírody v celosvětovém měřítku. Unikátní komplex Jizerskohorských bučin se jako vůbec první česká přírodní lokalita stal skutečnou součástí dědictví celého lidstva. Díky Jizerskohorským bučinám a nedávno oceněnému „lázeňskému trojúhelníku“ tak Česká republika právě dostala nový mezinárodní punc,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec.

Česká republika předložila spolu s dalšími devíti zeměmi návrh na rozšíření stávající lokality světového dědictví Dlouhověké bukové lesy a pralesy Karpat a dalších oblastí Evropy o další zachovalé bukové porosty mimořádné hodnoty v lednu 2020. Kromě četných vlastních údajů Agentura ochrany přírody a krajiny ČR pro přípravu rozsáhlých podkladů využila i cenné výsledky víceletého výzkumu, který v Jizerskohorských bučinách provádí se svým týmem Miroslav Svoboda z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze. Na podzim roku 2020 zkoumali zdejší přírodu přímo v terénu hodnotitelé z Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN) a Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO).

Z 29 navržených lokalit doporučila Mezinárodní unie ochrany přírody po pečlivém odborném posouzení k zápisu na Seznam světového dědictví bez výhrad devět unikátních bukových ekosystémů včetně národní přírodní rezervace (NPR) Jizerskohorské bučiny, dalších šest míst se stalo součástí světového dědictví s určitými podmínkami

Lokalitou světového dědictví UNESCO (445 hektarů) a jejím ochranným pásmem (189 hektarů) se staly dvě jádrové části Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny – Poledník a Štolpichy, kde probíhá od roku 1960 přirozený vývoj. Zbylá část rezervace a její ochranné pásmo představují ochranné pásmo péče o krajinu a udržitelného rozvoje (2 090 hektarů). Uvedená zonace je sladěna s přípravou plánu péče o rezervaci na další období od ledna 2021 a nebude ve srovnání se současným stavem znamenat žádnou významnou změnu.

UNESCO a nový stavební zákon

Stejně jako jsou unikátní lokality na seznam světového dědictví zapisovány, mohou z něj být i vyškrtnuty. To v případě, že nejsou dostatečně chráněny. Nejdříve jsou vždy zařazeny na Seznam světového dědictví v ohrožení. Pokud členský stát nepodnikne nic k nápravě, je lokalita ze seznamu UNESCO vyřazena. Aktuálně tomu unikly Galapágy, na sezam ohroženého dědictví byly zařazeny kvůli rostoucímu zalidnění ostrovů, rybolovu a turistice. OSN je teď z ohrožených stáhlo s tím, že Ekvádor v posledních letech udělal v ochraně Galapág velký pokrok.

Na problém má v tomto zaděláno i Česko v podobě nového stavebního zákona. O takto významné změně mělo být UNESCO předem informováno. Nestalo se, a zákon významně oslabil ochranu památek. Doposud se problém týkal jen těch kulturních, teď má ale Česko i památku přírodní. A právě ochranu přírody nové stavební předpisy oslabily obdobně jako u památek.

„Právě schválený stavební zákon zásadním způsobem zhoršuje ochranu životního prostředí. O kácení stromů, zásazích v lesích, budou nově rozhodovat pouze stavební úřady. Tedy úřady, které mají v popisu práce povzbuzovat výstavbu,“ uvedla za asociaci Zelený kruh Petra Kolínská.

„Stavební úřady dokonce budou mít poslední slovo při výstavbě v národních parcích,“ dodala.

„Z hlediska krajiny, národních parků, chráněných krajinných oblastí a rezervací v podstatě nový stavební zákon dlouhodobějším horizontu povede k ne úplně koordinované zástavbě krajiny. Tam hrozí stavby i průmyslových objektů, hal,“ řekl Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Kritický je k omezení pravomocí správ národních parků, chráněných krajinných oblastí a rezervací regulovat zástavbu.

Největší problém v praxi pak bývá právě v ochranných pásmech chráněných území. A obdobně hovořil i ředitel Krkonošského národního parku Robin Böhnisch. „V tom vlastním návrhu stavebního zákona a onoho doprovodného zákona, kterému se říká změnový a v němž se mění celá řada dílčích zákonů, se mluví o tom, že mimo velkoplošná chráněná území se orgánem ochrany přírody stane sám onen nový stavební superúřad,“ uvedl v rozhovoru pro Český rozhlas. Což se týká ochranných pásem národních parků. „I to je velký problém. Protože lidé samozřejmě vyhledávají kulturní krajinu ochranných pásem národních parků,“ dodal Böhnisch.

Zdroj: TZ Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, ČTK



Nepřehlédněte