Kapacity mateřských škol jsou v některých krajích nedostatečné i přesto, že se celorepublikově jejich počet zvyšuje. Místa chybí například ve Středočeském kraji. Ve výroční zprávě za školní rok 2023/2024 to uvedla Česká školní inspekce (ČŠI). Zároveň upozornila, že se dlouhodobě nedaří snížit počet dětí s odkladem povinné školní docházky. Kvůli vysokému počtu dětí s odkladem, které zůstávají v mateřských školách, se snižuje dostupnost předškolního vzdělávání pro mladší děti ve věku od tří let.
Zatímco například ve Středočeském kraji je naplnění mateřských škol vysoké, v krajích jako je Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský jsou volné kapacity, uvedla inspekce. Devadesátiprocentní naplněnost školek překračují například okresy Praha – východ, Praha – západ, Kolín, Mělník či Beroun. Například na Sokolovsku, Bruntálsku či Jesenicku se naplněnost školek pohybuje podle inspekce od 75,5 do 78,5 procenta. Mezi školními roky 2020/2021 a 2023/2024 přibylo v Česku 81 mateřských škol, ty stávající zvyšovaly své kapacity, uvedla inspekce. V minulém školním roce bylo v ČR asi 5400 MŠ.
Oproti školnímu roku 2022/2023 se podle inspekce v tom minulém mírně snížil podíl žádostí o přijetí dítěte do mateřské školy, kterým nebylo vyhověno, a to z 27 na 26 procent. Více než polovinu činily žádosti o přijetí dítěte mladšího tří let. Počty neuspokojených žádostí nemusí být stejné jako počty dětí, které nebyly v MŠ nakonec umístěny, upozornila ČŠI. Někteří rodiče například podají žádostí více. Některé děti, které jsou do mateřské školy přijaté, do ní nakonec třeba nenastoupí. Počet žádostí, kterým bylo v minulém školním roce vyhověno, tak byl téměř o 10.000 vyšší než počet dětí, které nastoupily do MŠ.
Od roku 2017 je poslední rok předškolního vzdělávání povinný, jeho zavedení mělo přispět ke snížení množství odkladů povinné školní docházky. To se podle inspekce dlouhodobě nedaří. Ačkoliv byla v minulém školním roce účast dětí v povinném předškolním vzdělání 99 procent, podíl dětí s odkladem činil podle inspekce 23 procent. Zároveň klesá podíl dětí, které realizují povinný ročník předškolního vzdělávání v MŠ, a stoupá podíl těch, které se vzdělávají individuálně a v přípravných třídách ZŠ.
Nejčastějším důvodem odkladu povinné školní docházky byla i v minulém školním roce celková nezralost, druhým nejčastějším důvodem byly logopedické vady a poruchy řeči. Zároveň je podle inspekce nedostatek odborníků na logopedii a logopedickou prevenci. Desetině dětí komplikuje vadná výslovnost plynulý přechod do základního vzdělávání a bezproblémové osvojení znalostí základů čtení a psaní, uvedla inspekce.
Podíly dětí s odkladem povinné školní docházky se liší regionálně, například na Jesenicku dosahují až 34 procent, v Praze je to až 21 procent, podobně jako na Sokolovsku, Karlovarsku, Teplicku či Liberecku. Jednou z příčin odkladu povinné školní docházky může podle inspekce být i pozdní nástup do školky. Až v pěti letech nastupují do MŠ zejména děti ve znevýhodněných regionech, jako jsou například okresy Karlovarského či Ústeckého kraje.
Zdroj: ČTK
