Výpovědi u vsetínského okresního soudu dále dokreslují bizarní příběh otravy řeky Bečvy. V jeho důsledku 20. září 2020 a následných dnech uhynuly desítky tun ryb. Podle výpovědi předsedy rybářského svazu barva žaber ryb v den havárie nenasvědčovala otravě kyanidem a vzorky vody úředníci vylili.
Stanislav Pernický se v den havárie u řeky pohyboval. Je přesvědčený, že zdroj otravy byl podstatně níže, než je výpust firmy Energoaqua, která je spolu se svým ředitelem Oldřichem Havelkou v případu obžalovaná. Podle žalobce způsobila znečištění Bečvy jedovatými kyanidy a šestimocným chromem, a to minimálně na 37 kilometrech řeky. O otravě se předseda místní organizace rybářského svazu v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku dozvěděl v neděli v poledne. Řekl, že po pěti minutách byl u řeky, kde už v tu dobu byly stovky uhynulých ryb. Živé ryby podle Pernického trhaně plavaly všemi směry, lapaly po vzduchu, některé vyskakovaly na břeh. Spolu s kolegy v den otravy z řeky u Hustopečí nad Bečvou vylovili asi 500 kilogramů mrtvých ryb. „Ani jedna z ryb, které jsme vytáhli z vody, neměla žábry barvy zralých třešní, což je charakteristické pro otravu kyanidem. Naopak ryby měly žábry ve světlejší barvě,“ řekl Pernický. Některé podle něj byly i poleptané.
Stejně jako už dříve někteří jiní rybáři u soudu řekl, že u řeky v době otravy cítil zápach chlóru nebo dezinfekce. Cítil jej i v dalších dnech, měl zdravotní problémy s nosní sliznicí a vysušené ruce. „Já si myslím, že to mohlo vzniknout také tak, že někdo, kdo způsobil nějakou havárii, tak to mohl zaretušovat chlornanem, který to neutralizuje. Přestřelil a chlornan skončil v Bečvě,“ řekl Pernický. Jako mnoho jeho kolegů také on potvrdil, že první ryby začaly hynout v úseku mezi Lhotkou nad Bečvou a Choryní na Vsetínsku, tedy asi 3,5 kilometru od kanálu společnosti Energoaqua, kterým se podle žalobce jedovaté látky do vody dostaly.
Vzorky vylili do kanálu
V souvislosti s havárií kritizoval Pernický počínání vodoprávního úřadu a České inspekce životního prostředí (ČIŽP). Uvedl, že rybáři u Hustopečí nad Bečvou v době otravy odebrali do vypláchnutých PET lahví vzorky vody a předali je pracovnici vodoprávního úřadu. Tvrdil, že jí rybáři řekli, kdy, kde a jak byly vzorky odebrané. Pracovnice Městského úřadu v Hranicích na Přerovsku, která vzorky převzala, však u soudu uvedla, že je jako neprůkazné spolu s pracovníkem ČIŽP vylili a odebrali nové. Bylo to však se značným časovým odstupem. „Vzorky vody mohly sloužit k tomu, aby se zjistilo, jaká látka otrávila ryby ve vodě,“ řekl Pernický.
Kriticky se vyjádřil i k práci policie. „My jsme byli jedni z prvních ohlašovatelů havárie na řece Bečvě. Je paradoxní, že policie nás vyslechla on-line až po 42 dnech. Nemyslím si, že to je věc obvyklá a správná,“ uvedl Pernický. U soudu svědčila i Azaria Marti Kotouč, která k havárii vyjížděla z olomouckého inspektorátu ČIŽP. „Nebylo to nijak zabarvené, nebyla tam žádná pachová stopa,“ uvedla ke kvalitě vody. Odebrala vlastní vzorky vody i ryb, několik podle ní odebrali i hasiči. Vzorky od rybářů odmítla převzít, což zdůvodnila tím, že byla odebrána řada dalších vzorků.
Makrobentos, tedy organismy žijící na dně, které jsou viditelné pouhým okem, podle Kotouč pod kameny v řece u Hustopečí nad Bečvou i níže položeného Ústí na Přerovsku přežil. „Přežily i ryby v tůních mimo hlavní proud,“ řekla Kotouč. Přímo na místě měl podle ní ze zákona práce koordinovat vodoprávní úřad. Příčinou havárie se mělo zabývat brněnské pracoviště ČIŽP, pod které místo úniku znečištění územně spadá, uvedla Kotouč. Tehdejší ředitel olomouckého inspektorátu ČIŽP Radek Pallós uvedl, že informaci o tom, že řeku otrávily kyanidy, obdržel od hasičů. „Bylo to ve středu večer nebo ve čtvrtek ráno,“ řekl Pallós. Hlavní líčení by mělo pokračovat ve čtvrtek 2. března, na kdy soud předvolává další svědky.
Sto/ČTK
