Ocenění, které se uděluje od roku 2006, náleží osobnostem, které působí v různých oborech lidské činnosti a svůj život nebo dílo zasvětily rozvoji a dobrému jménu nejen Libereckého kraje. Letos nominovala veřejnost na udělení Pocty hejtmana celkem 14 kandidátů. Finálních 8 osobností vybrala odborná porota.
Laureáti Poct hejtmana Libereckého kraje a jejich medailonky:
Ak. sochař Vratislav Karel Novák, (*1942 v Praze, †2014 v Jablonci n/N), významný sochař, šperkař a pedagog. Po studiích na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze si v areálu rýnovické barokní fary vybudoval výtvarný ateliér a dílnu. Pro jeho tvorbu je charakteristické spojení technických a mechanických principů s kinetickými prvky v propojení s výtvarnou tvorbou. Díla lze pozorovat po celém Libereckém kraji, ale také v kraji Ústeckém, v Praze nebo ve Spojených státech amerických. Je autorem jedné z nejznámějších kinetických plastik ve veřejném prostoru Stroj času – Metronom na pražské Letenské pláni. V Jablonci n/N u přehrady stojí jeho socha Rybářský prut.
Vanesa Trostová, (1975 v Oldřichově v Hájích), restaurátorka kamenných památek. Vystudovala kamenosochařství v Hořicích a v té době soukromou školu restaurování a konzervačních technik (dnes Fakulta restaurování Univerzity Pardubice, Litomyšl). Dlouhodobě se věnuje své práci především na Frýdlantsku. Restauruje významné památky v kraji, například hrobku Redernů v kostele Nalezení sv, Kříže ve Frýdlantě, fasádu se sochařskou výzdobou chrámu Navštívení Panny Marie v Hejnicích, sochy Spravedlnosti a Anděla na frýdlantské radnici, ale také drobné památky v krajině.
Vladimíra Jakouběová, (*1956 v Turnově). Vystudovala dějiny umění a etnologii na Masarykově univerzitě v Brně. Je autorkou stálých muzejních expozic a stovek výstav, i celé řady expozic na Dlaskově statku. Muzeum Českého ráje v Turnově se pod jejím vedením stalo odborným garantem péče o tradiční lidovou kulturu pro celý Liberecký kraj. Ve své kompetenci si, kromě vedení muzea, ponechala i povinnosti odborného pracovníka a kurátora etnografické sbírky a sbírky uměleckého řemesla. V těchto oborech se nadále věnuje výstavní i publikační činnosti, řeší projekty a výzkumy nadregionálního významu.
Mons. Jan Baxant, (*1948 v Karlových Varech), katolický duchovní. Vystudoval Střední školu zeměměřičskou v Praze a posléze Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích. Kněžské svěcení mu udělil v roce 1973 František kardinál Tomášek. V roce 1993 se stal rektorem Arcibiskupského semináře v Praze, v lednu 2003 generálním vikářem českobudějovické diecéze. Sídelním biskupem litoměřické diecéze jej jmenoval papež Benedikt XVI. v roce 2008. Mons. Jan Baxant se zásadně zasloužil o obnovu duchovního života v kraji.
Marie Fryaufová, (*1960 v Jablonném v Podještědí). Ředitelka ošetřovatelské péče a vrchní sestra Centrálních operačních sálů v Krajské nemocnici Liberec. Celoživotně se věnuje práci zdravotní sestry, její schopnosti se projevily zejména při nástupu covidové pandemie, kdy spolu s ostatními sestrami dokázala účinně čelit vysokým počtům pacientů.
Ivan Kortan, (*1959 v Novém Boru). Nadrotmistr Aktivních záloh Krajského vojenského velitelství v Liberci. Za zásluhy při budování jednotky a jejím výcviku byl v minulosti vyznamenán Medailí velitele roty Aktivní zálohy. V Novém Boru vede kroužek pro děti a mládež Army team, slouží čestné stráže při pietních aktech.
Isa Engelmann, (*1936 v Bombaji). Druhou světovou válku prožila u prarodičů v Liberci. Ačkoliv měla, stejně jako její bratři, britské občanství, po válce byla odsunuta a v roce 1946 vysídlena do tehdejší americké zóny Německa. Po maturitě ve Frankfurtu nad Mohanem studovala jazyky, poté se usadila ve Veroně, kde založila rodinu a věnovala se celý život designu a uměleckému řemeslu. Po roce 1989 se začala vracet zpět do Liberce. O hledání své identity napsala knihu Návrat pod zelenou střechu. Je také autorkou knihy Židé v Liberci, ve které po několikaleté badatelské činnosti zmapovala osudy židovských rodin.
Peter Rath, (* 1939 ve Vídni). Rakouský sklář, podnikatel a badatel. Zabývá se výrobou replik starých skleněných výrobků, produkcí křišťálových lustrů a je též autorem publikace z oboru historie skla a lustrařství. Peter Rath je potomek významné vídeňské rodiny Lobmeyerů, která je historicky spojena s podnikáním v oboru skla a také s městem Kamenický Šenov, jehož je Peter Rath čestným občanem. Do Kamenického Šenova přišel v roce 1994, poté, co vystoupil z rodinné firmy v Rakousku. Rok před tím v Kamenickém Šenově zakoupil památkově chráněný měšťanský dům s roubeným patrem, v letech 1994 až 2008 v něm provozoval sklářský ateliér.
Zdroj: Anna Vašková, Liberecký kraj
