S koncem prázdnin mnoho lidí uklidí repelent společně s opalovacím krémem a začne klíšťata považovat za letní problém. Jenže jejich sezona ještě zdaleka nekončí. Český hydrometeorologický ústav upozorňuje, že po hlavním jarním vrcholu přichází na podzim další období zvýšeného výskytu. Riziko může přetrvávat až do příchodu prvních mrazů.
Klíště si řada lidí spojuje s květnovým nebo červnovým výletem do lesa. V září už proto ochranu tolik neřeší.
Právě to ale může být chyba.
Český hydrometeorologický ústav uvádí, že největší výskyt klíštěte obecného bývá od března do června s hlavním vrcholem v květnu. Druhý vrchol však přichází na podzim a trvá do prvních mrazů.
Září a část podzimu tedy rozhodně nejsou obdobím, kdy by se člověk po návratu z přírody mohl přestat kontrolovat.
Klíště nemusíte chytit jen hluboko v lese
Dalším rozšířeným omylem je představa, že riziko vzniká pouze při průchodu vysokou trávou uprostřed divoké přírody.
Klíštěti obecnému se daří především ve vlhčích listnatých a smíšených lesích a v křovinách s bylinným podrostem. Vyskytuje se však také na okrajích vodních toků, v parcích, na zahradách nebo na neudržovaných pastvinách.
Člověk tedy nemusí strávit celý den na túře. Rizikový může být i odpolední pobyt na zahradě, procházka po zarostlém okraji parku nebo cesta se psem.
ČHMÚ ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem zveřejňuje předpověď aktivity klíšťat, která pracuje s pěti stupni rizika. S rostoucím stupněm se zpřísňují doporučení – od pravidelné kontroly oblečení až po repelent a omezení pohybu v křovinách a bylinné vegetaci.
Kontrola nekončí večer
Jedním z nejjednodušších preventivních opatření je kontrola těla po návratu domů.
SZÚ doporučuje důkladně prohlédnout celé tělo a kontrolu zopakovat také následující ráno. Důvod je jednoduchý: klíště se může po člověku pohybovat několik hodin, než najde vhodné místo k přisátí, takže při první kontrole může zůstat ukryté například v oblečení.
Pozornost je vhodné věnovat zejména místům s jemnější a vlhčí pokožkou, například podpaží, třísla, podkolenní jamky, oblast pasu nebo vlasovou část hlavy.
Pomáhá také světlé oblečení, na němž je lezoucí klíště lépe vidět, dlouhé nohavice a repelent. Při vyšších stupních aktivity ČHMÚ doporučuje nesedat ani nelehat přímo do porostu a omezit vstup do křovin.
Na olej a vytáčení raději zapomeňte
Kolem odstraňování klíštěte koluje množství domácích metod.
Státní zdravotní ústav doporučuje přisáté klíště odstranit co nejdříve. V podrobném doporučení k lymeské borelióze radí uchopit jej pinzetou nebo jinou vhodnou pomůckou co nejblíže pokožce a odstranit kývavými pohyby. Klíště se nemá vytáčet. Po vytažení je vhodné místo důkladně dezinfikovat.
Není dobrý nápad klíště dusit olejem, krémem nebo jinými prostředky a čekat, až samo odpadne. U některých infekcí se riziko přenosu s délkou přisátí zvyšuje, a proto není důvod odstranění odkládat.
Klíště by se také nemělo rozmačkávat mezi prsty.
Malé zarudnutí ještě nemusí znamenat boreliózu
Po odstranění může místo krátce zůstat červené.
SZÚ uvádí, že drobné zarudnutí do přibližně pěti centimetrů, které se nezvětšuje a během několika dní ustupuje, bývá běžnou reakcí na přisátí.
Typický časný kožní projev lymeské boreliózy vypadá jinak. Takzvaný erythema migrans vzniká s odstupem několika dnů, postupně se rozšiřuje a dosahuje nejméně přibližně pěti centimetrů. Nemusí přitom vždy vytvořit známý vzhled „terče“ se světlým středem.
Pokud se po přisátí objeví zvětšující se skvrna nebo jiné podezřelé zdravotní potíže, je na místě obrátit se na lékaře.
Proti klíšťové encefalitidě je navíc k dispozici očkování; proti lymeské borelióze se ochrana opírá především o prevenci přisátí a včasné rozpoznání případných příznaků.
Konec léta tedy neznamená konec klíšťat. Naopak právě podzimní výlety, práce na zahradě a procházky v parcích přicházejí v období jejich druhého sezonního vrcholu.
Repelent proto ještě není potřeba ukládat na dno skříně.
Zdroje: ČHMÚ, SZÚ
