• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Kostel v Gruntě prošel rozsáhlou obnovou

    15.5.2024
    Simona Knotková

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Gruntě na Kolínsku, kde na konci dubna skončila rozsáhlá rekonstrukce, si mohou lidé prohlédnout v pravidelné otvírací době.

    Součástí obnovy kostela, který byl kvůli závažné poruše statiky v havarijním stavu, bylo také restaurování vzácné secesní výmalby. Práce zahájené loni v březnu vyšly farnost na víc než 42 milionů korun, 90 procent částky pokryly fondy Evropského hospodářského prostoru (EHP). Informovaly o tom Kristýna Drahotová a Soňa Krejčová z Římskokatolické farnosti – arciděkanství Kutná Hora.

    Problém se statikou se podle Krejčové v posledních letech zhoršoval, v jedné části byl kostel příčně rozlomený v celém obvodu, což se promítlo i do střechy a krovů. Pro obnovu kostela odborníci využili nejmodernější poznatky a technologie, pro statické zajištění základů tryskovou injektáž. Restaurátoři pracovali na vnitřních výmalbách hlavní lodi, presbytáře a části severní boční lodě, obnovili vitráže v lodi kostela a kamenné prvky obvodového pláště.

    „Nejnáročnější byla časová tíseň, kdy jsme museli provádět práce na tryskové injektáži a zároveň restaurování výmalby a kamenných prvků. Tyto činnosti se vzájemně vylučovaly a restaurování mohlo probíhat až po podchycení základů,“ řekla Krejčová. V některých místech podle ní byla výmalba poškozená, v místě trhlin chyběla zcela, restaurátoři ji tam proto museli doplnit. „Figurální motivy byly v několika místech degradovány a pro jejich rekonstrukci byly použity archivní materiály poskytnuté zástupci Národního památkového ústavu (NPÚ),“ doplnila Krejčová.

    Kostel v Gruntě je významnou neorománsko-secesní památkou a patří k největším a nejhodnotnějším venkovským stavbám svého typu v Česku. „Umístění kostela do přírodního prostředí připomíná architekturu severní Francie či staré Anglie,“ řekla Drahotová. Nový kostel byl na místě původního kostela z počátku 14. století postaven v letech 1905 až 1914.

    Umělecky nejhodnotnější částí je vnitřní výzdoba kostela, kterou tvoří secesní celoplošné fresky zachycující život Panny Marie, jejichž autory jsou manželé František a Marie Urbanovi. „Zásluhu na výběru těchto světově známých umělců má hradecký biskup Josef Doubrava, na jeho doporučení se už dříve ujali výzdoby kaple v kutnohorském Vlašském dvoře, Urban vytvořil i návrhy pro vitráže pro chrám sv. Barbory nebo pro kolínský kostel sv. Bartoloměje,“ řekla Drahotová.

    Kvůli zdražení stavebních prací nyní nemohla farnost udělat všechny původně zamýšlené opravy. V plánu je tak ještě například restaurování výmalby v bočních lodích, sakristii a křestní kapli nebo oprava věží a varhan. „Zásadní práce na záchraně kostela však byly touto etapou provedeny,“ doplnila Krejčová.

    V květnu je kostel otevřený o víkendech, od června mohou lidé na prohlídku zavítat od úterý do neděle. Vstupenky je možné koupit na webu.

    Zdroj: ČTK



    Nepřehlédněte