Křest nového románu propojil Prahu západ s Normandií

22.10.2021
Andrea Cerqueirová

Okno s dívkou a ptáčkem. Lokální autorka ze středočeského Kytína Dagmar Digma Čechová pokřtila v pořadí třetí román, jehož děj se částečné odvíjí v Normandii. V rámci křtu se uskutečnila i dražba tematických obrázků amatérských výtvarníků, přičemž výtěžek 6 250 korun byl pro neziskovou organizaci Stéblo z Borotic, která pomáhá naplňovat sny lidem s různým typem postižení a znevýhodnění.

Na křtu, který se uskutečnil v malebném prostředí thajské restaurace Thaj Samui v pražské Michli, zazněly také francouzské písně v podání zpívající kytaristky Kateřiny Inachis (Lindnerové-Mudroňové) či skladby zpívané a hrané dívčím duem Gingerose, s jehož členkami Aničkou a Majdou se autorka seznámila při nedávném konání knižního bazaru v Mníšku pod Brdy. Jejich um ji nadchl, tak je bez váhání požádala o účast na křtu a ony stejně nadšeně nabídku přijaly. Součástí podvečera byla i ochutnávka thajské kuchyně nebo ukázka přípravy tradičního papayového salátu (jehož součástí je zelená papaya, česnek, krevety, fazolky či rajčata atd.).

FOTO: Křest knížky Dagmar Digmy Čechové

Křest knížky Dagmar Digmy Čechové - All-focusKřest knížky Dagmar Digmy Čechové - FOTO ZAPAD Křest nového románu propojil Prahu západ s Normandií – foto AC 2Křest knížky Dagmar Digmy Čechové - FOTO ZAPAD Křest nového románu propojil Prahu západ s Normandií – foto AC 3

Lokální i mezinárodní rozměr

Byla to akce, která měla jak lokální, tak mezinárodní rozměr a kde do sebe vše zapadalo jak puzzle. „Kateřinu jsem pozvala proto, aby francouzské písně navodily atmosféru nového společenského románu,“ uvedla ji Dagmar Digma Čechová. Kateřina byla navíc jednou z kamarádek, které s ní byly na týdenní dovolené v Normandii, kde si Dagmar vyfotila hubené divné okno, za kterým stála klícka: „Přemýšlela jsem nad tím, jaký příběh se tam asi tak mohl odehrávat…“ Několik měsíců poté se jí obraz vybavil. Bylo to předloni 28. října, přičemž rukopis měla hotový doslova za pár dnů – asi 8. či 9. listopadu. Román napsala na chatě, kterou má asi dva kilometry od Kytína, v Chouzavé.

Knihu vzpomínek Retro/ Republika pokřtili Aťka Janoušková, Václav Žmolík a Slávek Boura

Jak to v domku s oknem bylo?

Chronologicky postavený příběh vypráví o devatenáctiletém Reném, kterého matka pošle na převýchovu k otci do Normandie, kde potká dívku Gale. Ta však později nečekaně zemře. Renému trvá několik let, než se s tím srovná – pomůže mu malování obrazů. Začnou se k němu ale dostávat podivné informace, jak to tehdy v domku s oknem, za nímž dívku s ptáčkem pozoroval, bylo. Čtenáři se následně dozvědí, zda se mu pravdu podaří, nebo nepodaří zjistit. Jak autorka uvedla pro Náš REGION, je otevřena besedám a autorským čtením, které se uskutečnilo i v rámci křtu, kdy jedna knížka byla lehce polita plzeňským pivem. „Tento kousek bude sloužit právě při autorských čteních,“ pousmála se. Kmotřičkami se spolu s Kateřinou Inachis staly i další autorčiny kamarádky, které se „osudové“ cesty do Normandie účastnily: Andrea Dobrá a Karolína Kottová.

Stéblo pomáhá najít smysl života

Obrázky, které se dražily, zase znázorňovaly hlavní motiv knížky (okno s klecí a dívkou) a odkazovaly na to, že románovému hrdinovi Renému pomohlo právě kreslení obrázků. Výsledná částka 6 250 korun autorku potěšila i dojala: „Moc všem děkuji.“ Stéblo si vybrala proto, že se s jeho činností měla možnost seznámit – v Boroticích, kde organizace působí, totiž sedm let žila. Stéblo pomáhá lidem s jakýmkoli typem postižení či znevýhodněním najít smysl života v tom, co je jim blízké – ať už je to malování, zpěv či cokoli jiného. Posláním organizace je zrovnoprávnit a zlepšit kvalitu života lidí s mentálním, tělesným, sociálním či jiným handicapem poskytováním sociálních služeb Denní stacionář, Sociálně terapeutické dílny, Chráněné bydlení a Odlehčovací služby. „Znám jednoho z klientů, Péťu Cihelku, který miluje folk a účastní se rád mnoha hudebních festivalů a koncertů, můžete ho často vidět s vozíkem v první řadě,“ řekla Dagmar. Finanční prostředky organizace využije na koupi automobilu s nájezdní plošinou pro převoz klientů s tělesným postižením.

V době pandemie je vyhledávaným společníkem knížka. Co si lidé půjčují?

Někdo do kanceláře, Dagmar na chatu

Náhodný nebyl ni výběr restaurace, kde se křest konal – s majiteli thajské Thai Samuj se totiž Dagmar zná z doby, kdy žila právě v Boroticích. „Můj manžel je vedoucí polesí, takže jsme tam žili v hájovně. A děti, shodou okolností, chodily do mateřské školy v domě, kde nyní sídlí Stéblo,“ uvedla další z pojících znaků. Nyní s rodinou žije v hájence v Kytíně, přičemž její muž má na starosti Mníšek pod Brdy a okolí. Knížky, jak už bylo uvedeno, píše na chatě, kterou má asi dva kilometry od baráku. „Mám tam klid, vždycky se tam na pár dnů zavřu, jsem v naprostém flow, nejím, nespím, píšu, vše se mi promítá jako film. Někdo jezdí do práce do kanceláře, já na chatu,“ směje se. Zrodily se tam i její dva předešlé romány, které se setkaly s vřelým ohlasem, v lednu jí (taktéž u domovského nakladatelství MOBA) vyjde čtvrtý a za rok pátý román.

Druhé volební období zastupitelkou

Mimo to, že píše a věnuje se i redakcím a korekturám, je už druhé volební období zastupitelkou obce Kytín. Tato práce ji naplňuje. „Máme skvělého starostu, kterého nám závidí celé okolí. Vše dělá srdcem a je radost s ním spolupracovat. Věci, které vykonávám, mají smysl, což je pro mě podstatné,“ říká. A jako příklad zmiňuje úspěch z nedávné minulosti, kdy se – i přes těžkosti – podařilo vybudovat volnočasový areál, kde se v rámci kulturního a sportovního vyžití setkávají lidé různých generací, od nejmenších po nejstarší. Je to přesně v duchu toho, co má Dagmar Digma Čechová ráda a co čišelo i z jejího křtu – pospolitost.

Zdroj: vlastní


Témata:

Nepřehlédněte