Ministerstvo životního prostředí dnes jednalo se starosty o vyhlášení Národního parku Křivoklátsko, který by měl zajistit vyšší ochranu přírody, například šetrnější způsob hospodaření v lesích. Obce chtějí podrobnější informace, řekla po dnešním jednání se zástupci obcí ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. Starostové po setkání novinářům řekli, že proti vyhlášení národního parku je 17 obcí. Současná ochrana je podle nich dostačující a podle nich chybí studie, které by prokazovaly nezbytnost vyhlášení národního parku, uvedl starosta Bělče na Kladensku Lukáš Kocman.
Ministerstvo chce za několik měsíců zahájit proces vyhlašování národního parku, cílem by měla být ochrana rozmanitých lesů, skal, údolí a kaňonu řeky Berounky včetně desítek ohrožených rostlin a živočichů, kteří zde žijí.
Některé obce se vyhlášení národního parku obávají kvůli nárůstu turistiky, podle jejich starostů je zajištění ochrany přírody prostřednictvím chráněné krajinné oblasti dostatečné, další turisté k ochraně nepřispějí, místní obyvatelé preferují klidnější venkovský život. „Já si myslím, že se ministerstvu nás nepodařilo přesvědčit,“ uvedl Kocman.
Podle Hubáčkové se podařilo vyvrátit obavy, že do národního parku nebude možné chodit například na houby nebo pro klestí. „Některé obavy jsme možná i trošku rozptýlili, některé zůstávají a budeme je zapracovávat do dalších dokumentů,“ řekla Hubáčková. Dodala, že ministerstvo například prověří, zda by plánovaný rozvoj obcí byl v souladu s plánem péče o území národního parku. Zdůraznila ale, že valná většina území parku bude lesní území.
Ministryně řekla, že na rozvojové aktivity budou dotační programy určené pro obce v národním parku. Podle Kocmana obec nyní nepotřebuje stavět parkoviště pro turisty, ale dlouhodobě ji trápí například nedostavěný vodovod.
Vyhlášení Národního parku Křivoklátsko je ve vládním programovém prohlášení. Stát by se jím mělo 16 procent plochy Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Příznivci národního parku kritizují například monokulturní porosty náchylné k poškození hmyzem a klimatickými vlivy. Odpůrci poukazují na kulturní původ lesů, které vznikly lidskou činností a je třeba v nich kvůli udržitelnosti hospodařit, a to v souladu s ochranou, kterou dostatečně zajišťuje status CHKO.
Zdroj: ČTK
