Velikým českým učencem, lékařem, kartografem a tiskařem 16. století byl i dnes opomíjený Mikuláš Klaudián. Jeho jméno je v současnosti spojeno především s nemocnicí v Mladé Boleslavi, ovšem jeho přínos vědě a společnosti ani zdaleka nekončí na hranici středních Čech.
Lékař a myslitel
První zmínky o Mikulášovi máme z počátku 16. století, kdy se objevuje v jednotě bratrské jako muž učený a podnikavý, jemuž byly svěřovány důležité úkony. Prakticky od začátku se snažil spojit lékařskou vědu a techniku tisku. Své kontakty s tiskařskými dílnami v Norimberku udržoval dlouhá léta, což se mu, jak se nakonec ukázalo, velmi vyplatilo. Založil zde totiž dokonce spolek na tištění českých knih a vytiskl třeba Knihu lékařskou, kteráž slove herbář aneb zelinář od Jana Černého nebo Zprávu člověku věrnému, pracujícímu k smrti od dalšího člena jednoty bratrské bratra Lukáše. Obojí v roce 1517.
Mapa zastínila všechno ostatní
Ve stejném roce, ve kterém proběhl tisk zmíněných dvou knih, získal od městské rady v Norimberku souhlas s tiskem mapy království Českého. Práce byly dokončeny až o rok později, avšak to nemění nic na tom, že se jednalo o první samostatnou mapu, na níž bylo zobrazeno celé území Českého království.
Mapa byla ještě v roce 1517 vyřezána do dřeva a poté následoval v roce 1518 tisk v Norimberku. Zachycuje asi 280 míst a je orientována jihem nahoru, tedy opačně, než jsme dnes zvyklí. V bohaté ilustrační výzdobě najdeme také vyobrazení vozu, do něhož jsou zapřaženi koně z obou stran, takže se nemůže pohnout z místa, což byla alegorie Čech jakožto „rozděleného“ království. Dále pak zobrazení přepadení kupeckého vozu loupežnickou bandou.
Mapa zobrazuje kromě měst, osad, hradů a zámků i opevněné kláštery nebo pohraniční hory, lesní celky i říční síť. Popis názvů je česky, což je na svou dobu zcela zásadní.
Jeho mapu pak používali i další autoři. Někdy i bez uvedení zdroje, jako to udělal například německý kartograf Sebastian Münster v roce 1550 ve své Kosmografii. Nahrazena byla až v roce 1568 modernější mapou Jana Crigingera, vydržela tak rovných padesát let jako nejkvalitnější vyobrazení Českého království.
Spolupracoval s Erasmem Rotterdamským
Klaudiánovy styky nekončily ani zdaleka hranicemi Českého království. Je doloženo, že cestoval dokonce za známým Erasmem Rotterdamským za účelem posvěcení činnosti pro jednotu bratrskou v českých zemích.
V Mladé Boleslavi má dodnes nemocnici
Svou tiskárnu založil v roce 1518 i v Mladé Boleslavi, kde sídlil. Vydával zde také knihy, a jaké jiné jako lékař než lékařské. Například v roce 1519 vydal svou porodnickou příručku Zpráva a naučení ženám těhotným a babám pupkořezným.
Bývalá Klaudiánova tiskárna se nacházela na místě domu Na Karmeli č. 77 asi 150 metrů od bývalého Sboru jednoty bratrské; ulice poblíž nese jméno Klaudiánova. Stejně tak jako současná mladoboleslavská nemocnice.
Proč byl „kulhavý“?
Jméno se píše Klaudyán nebo Klaudián, latinský též Claudianus, což v překladu znamená kulhavý. Mohlo to být jak jméno odvozené od tělesného postižení, ale mohla to být i v té době módní „latinizace“ celkem běžného českého příjmení Kulhavý. Také proto mu v Norimberku přezdívali „kulhavý pikhart“.
Zdroj: LN – Kronika českých zemí
