Když kůrovec v roce 2018 naplno udeřil na smrkové lesy v okolí Velké Bíteše na Žďársku, rozhodl se tamní odborný lesní hospodář Jiří Nohel pro krok, který vzbudil diskuse. Místo plošné těžby a osazování holin nechal část odumřelých stromů prostě stát. Výsledek, ke kterému dospěla příroda bez větší lidské pomoci, dnes přijíždějí studovat odborníci z celé Evropy i zámoří.
Čtvrteční exkurze, kterou pořádala Česká zemědělská univerzita v Praze v rámci evropského projektu Transformit, přilákala mimo jiné novináře z Belgie, Velké Británie a Spojených států. Projekt se zaměřuje na hledání rovnováhy mezi produkcí dřeva a odolností lesního ekosystému.
Nohel se o lesy kolem Bíteše stará přes dvacet let. Původní smrkové a borové monokultury se snažil postupně přeměňovat ještě před kalamitou, vysazoval duby zimní a další listnaté dřeviny. Když kůrovec udeřil naplno, rozhodl se jít ještě dál. „Člověk pochopil, že je to rozpad té horské smrčiny implantované do těchto nepůvodních poloh. Tak jsem se rozhodl, že těm lesům naprosto uvolním ruce,“ vysvětlil.
Tlející kmeny dnes zadržují vodu v krajině, ležící stromy tvoří přirozenou bariéru před okusováním mladých stromků zvěří a z půdy se samovolně vyhrnuly javory, duby, břízy, třešně a další druhy. Listnáče tam dnes tvoří většinu porostů. Ekonomická logika celého přístupu byla tehdy jednoduchá, cena kůrovcového dřeva na trhu byla velmi nízká, takže jeho ponecháním v lese lesníci příliš neprodělali.
Lesní družstvo svazu obcí, které spravuje 700 vlastních a celkem 1 500 hektarů lesa včetně lesů Velké Bíteše, prošlo za tu dobu dvěma hospodářskými prověrkami. Podle Nohela obě dopadly stejně: „Vychází to tak, že jsme vždycky byli v kladných hospodářských číslech a obcím peníze vyplácíme i v době po kalamitě. Ve chvíli, kdy spousta majitelů investuje do lesů.“
Miroslav Svoboda z Katedry ekologie lesa ČZU zdůraznil, že „benefity toho přístupu jsou jak ekonomické, tak ekologické.“ Nohel tím, že vsadil na přirozenou obnovu, také výrazně méně čerpal prostředky z veřejných dotací a podle Svobody to „pomohlo majitelům lesa, v tomhle případě obcím, ušetřit nemalé finanční prostředky.“
Hospodaření v těchto lesích se nesoustředí jen na stromy. Pracovníci v minulých letech zaslepovali odvodňovací stružky, aby voda zůstávala v krajině déle. Nohel hodlá v péči o vodní režim pokračovat, zároveň ale upozorňuje, že samotné lesy na změnu nestačí. „My to s tou třetinou rozlohy lesa v krajině nemůžeme sami spasit,“ říká s tím, že meliorační strouhy by měli začít rušit také zemědělci. Pro přibližování dřeva využívá družstvo koňské potahy, aby těžká technika zbytečně nezhutňovala lesní půdu.
Dlouhodobý projekt ozdravování lesů a krajiny Velkobítešska loni získal ocenění v soutěži Adapterra Awards.
Zdroj: autorský text / ČTK
