Podle radního za Piráty Štěpána Drtiny, který návrh předložil, není důvod, aby čestnými občany Kutné Hory byly osobnosti patřící mezi hlavní strůjce totalitního režimu. Pro odebrání občanství zvedlo ruku 19 z 27 zastupitelů, pět se zdrželo, jeden nehlasoval a dva byli proti.
„Smyslem čestného občanství by měla být zásluha o rozvoj vlasti a samotného města v různých oblastech. Zde tomu tak evidentně nebylo,“ řekl Drtina. Zároveň odmítl, že by šlo o přepisování historie.
Starosta Josef Viktora (ANO) dodal, že Gottwald dostal čestné občanství v roce 1946 a ke Kutné Hoře neměl žádný vztah ani město nenavštívil. Obdobné to podle něj bylo u Zápotockého. Podle starosty oba získali čestná občanství v souvislosti s politickou situací a poválečnými náladami ve společnosti.
Zastupitel za KSČM Milan Krčík označil za trapné, že se čestné občanství odebírá politikům po tak dlouhé době. Čestnými občany Kutné Hory se podle něj navíc v minulosti stali i další lidé, kteří neměli k městu bližší vztah. „Antonín Zápotocký sem několikrát zajel, dokonce tady i chviličku pobýval,“ namítl Krčík. Podle Drtiny však to, kdy bylo čestné občanství uděleno, nijak nesnižuje odpovědnost bývalých prezidentů za jejich činy.
Prvního československého komunistického prezidenta Gottwalda zbavili v uplynulých letech čestného občanství v mnoha českých a moravských městech, mimo jiné ve Vyškově, pod nějž nyní patří Gottwaldovy rodné Dědice. Minulý týden tak učinili také zastupitelé v Krnově. Jiná města Gottwaldovi naopak čestné občanství ponechala. Nejčastěji s odůvodněním, že nechtějí opravovat historii. Ve středních Čechách před čtyřmi roky odebraly Gottwaldovi čestné občanství také Úvaly u Prahy. Zápotockého v minulosti zbavila téhož titulu například Plzeň.
ČTK
