Květinám z Červeného seznamu ohrožených druhů pomohla pastva divokých koní

25.11.2021
Táňa Pikartová

Ukázal to výzkum vědců z Botanického ústavu Akademie věd České republiky. Důležitý přitom není jen samotný nárůst počtu druhů rostlin a šíření těch vzácných, ale také obrovská plocha, na které k pozitivní změně díky velkým kopytníkům došlo.

 „Všímaví návštěvníci mohou například spatřit dobře rozeznatelné trsy hořců křížatých, které místy rostou téměř na dosah ruky od ohradníku. Platí to zejména o jižní a západní hranici pastviny u Milovic,“ upozorňuje botanik Miroslav Dvorský z Botanického ústavu Akademie věd. Severně od pastviny podle něj rostou hořce výrazně vzácněji a ve vysokých nepasených trávnících jsou často vidět až z bezprostřední blízkosti.

Na začátku výzkumu přitom nebyl mezi pasenými a nepasenými plochami ve výskytu vzácných druhů statistický rozdíl. Data ukazovala pozvolný nárůst jejich výskytu na pastvinách. Rok 2021 byl však přelomový. Letos se totiž rozdíl výskytu vzácných bylin mezi pasenými a nepasenými plochami stal statisticky významným. To dokazuje, že nejde o pocit, ale tvrdými daty potvrzený trend vývoje.

Vzácnými bylinami, které se na sledovaných ploškách vyskytují, je například pupava Biebersteinova, krásná a veřejnosti málo známá slaměnka příbuzná běžné a všeobecně známé pupavy bezlodyžné. Nebo drobný ledenec přímořský, který dnes na pastvinách místy vytváří celé koberce, z nichž jeho žluté květy září jako malé lampiony. Dalšími vzácnými druhy byla zeměžluč okolíkatá, pcháč bezlodyžný, mochna přímá, bílojetel bylinný, hvozdík svazčitý a ze všech zjištěných druhů nejvzácnější a jediný zákonem chráněný, hořec křížatý.

Celkem bylo dosud na sledovaných ploškách zjištěno osm druhů Červeného seznamu ohrožených druhů, což samozřejmě není celkový počet vzácných bylin milovických pastvin. V okolí trvale sledovaných plošek se vyskytuje řada dalších, například exoticky vyhlížející černýš rolní, oman vrbolistý, rozrazil rozprostřený nebo ohrožený a zákonem chráněný kozinec dánský.

Pozitivní proměna původně degradovaných ploch bývalého vojenského prostoru po zavedení pastvy velkých kopytníků potvrdila, že při nastavení správné péče je možné mizející druhy v krajině zachránit a zachovat v dostatečné vysokých počtech potřebných pro přežití.

„Změny klimatu velmi dramaticky proměňují různá stanoviště. Ta malá jsou přitom výrazně ohroženější, než rozsáhlejší krajinné celky. Právě proto je pro přežití vzácných druhů důležité, aby byla zachována místa, kde se ještě vyskytují ve větších počtech a na velkých plochách,“ zdůraznil Dalibor Dostál ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.


Témata:

Nepřehlédněte