Květná zahrada v Kroměříži, která je památkou UNESCO, otevřela o tomto víkendu pro veřejnost po opravách vyhlídkovou terasu takzvané kolonády. Stavební práce trvaly dva roky. Zahrnovaly především obnovu krovu, měděné střešní krytiny, kamenné balustrády a dřevěné vyhlídkové lávky, která je nyní bezpečnější. Náklady přesáhly 30 milionů korun, opravu kolonády financoval stát, řekl kastelán Zdeněk Novák.
Kolonáda či přesněji arkádová galerie se souborem desítek soch a bust je jednou z dominant zahrady, na délku má 244 metrů. Řemeslníci její střechu podle kastelána naposledy opravovali v 80. letech minulého století, kdy na ní vznikla i pochozí terasa. Její další rekonstrukce začala v roce 2021. „Zhotovitel musel postupně rozebírat krytinu, potom postupně rozebírat krov,“ uvedl Novák.
Nutné bylo také demontovat balustrádu, snést ji na zem a přepravit do kamenické dílny k restaurování. „Některé části musely jít do kompletní výměny, samozřejmě ale v minimálním množství. A následně se celá konstrukce vracela zpátky, samozřejmě za použití těžké techniky, kterou jsme museli dostat i do Květné zahrady,“ řekl kastelán.
V sobotu dopoledne na kolonádě často zněla slovenština. Ze Staré Turé v Trenčínském kraji do Kroměříže dorazily dva autobusy s návštěvníky. Výlet do Květné zahrady spojili s návštěvou zahrádkářské výstavy na kroměřížském výstavišti. „Jezdíme sem každý rok na jaře. Nejdříve chodíme sem a potom na výstavu. Rádi chodíme zkontrolovat, co je po roce nové,“ řekla návštěvnice Viera.
Lidé si nyní mohou prohlédnout také rozkvetlé cibuloviny v takzvané Holandské zahradě, která navazuje na původní uspořádání Květné zahrady známé z rytin z druhé poloviny 17. století. Obnovena do své původní krásy byla mezi lety 2012 až 2014. Kromě mnoha druhů různě barevných narcisů a tulipánů na jaře v jejích pravidelně rozvržených záhonech kvetou též řebčíky nebo modřence. V plném květu jsou také macešky, tulipány nebo okrasné sedmikrásky na Čestném dvoře při vstupu do Květné zahrady i v některých bočních záhonech.
Příští týden zahájí pracovníci Květné zahrady letnění citrusů pěstovaných ve velkých dřevěných škopcích. Zimu přečkaly ve sklenících. Lidé je budou moci obdivovat v Pomerančové zahradě, která s Holandskou zahradou sousedí. Zahradníci v květnu také přesunou teplomilné rostliny, které zimovaly v Palmovém skleníku, na jejich letní stanoviště na Čestném dvoře. „Postupně se chystáme i na ořezy buxusů a přípravu záhonů na výsadby letniček,“ doplnil Novák.
Květná zahrada patří k nejvýznamnějším zahradním dílům v Česku, je výjimečná i v evropském měřítku. Myšlenka na její založení vzešla v 17. století od biskupa Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu, projekt svěřil architektovi Giovannimu Pietrovi Tencallovi. V roce 1998 byla spolu s Arcibiskupským zámkem a Podzámeckou zahradou v Kroměříži zapsána na seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Loni do Květné zahrady zavítalo přes 87 000 návštěvníků.
Zdroj: ČTK
