• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Kvůli prasečímu moru budou opatření v Libereckém kraji dlouhodobá

    Preventivní opatření v Libereckém kraji, která mají zabránit šíření nebezpečného afrického moru prasat u divočáků, budou mít dlouhodobý charakter. Od poslední potvrzené nákazy musí platit nejméně rok.

    „Situace tam není pro nikoho jednoduchá,“ řekl ve středu novinářům na cvičení veterinárního dozoru Nákaza 2023 v Heroltovicích na Olomoucku ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád. Podle něj nákaza způsobuje velké komplikace především myslivcům. V Česku jsou zavlečením afrického moru prasat hlavně ze sousedního Polska ohroženy i další příhraniční oblasti.

    Uhynulých divočáků nakažených africkým morem prasat na Frýdlantsku na jaře přibylo. Laboratoř v květnu potvrdila nákazu u dalších dvou zvířat. Od začátku loňského prosince byla nákaza potvrzena u 21 uhynulých či ulovených divočáků na Frýdlantsku. Jeden případ moru potvrdila laboratoř počátkem května také u divočáka uloveného v 50 kilometrů vzdáleném Ralsku na Českolipsku.

    V Libereckém kraji byla zavedena dvě vymezená pásma II, která veterináři vytyčili kolem míst nálezů nakažených zvířat – jedno je na Frýdlantsku a druhé na Českolipsku. Dohromady mají 430 kilometrů čtverečních. Nárazníkové pásmo – takzvané uzavřené pásmo I, které je obklopuje, zahrnuje 168 katastrálních území o rozloze přes 1200 kilometrů čtverečních a sahá od česko-polské hranice až za Máchovo jezero k Bělé pod Bezdězem a Bakovu nad Jizerou. Pro lov divokých prasat tam platí přísná pravidla. Lovit divočáky mohou jen předem proškolení lovci a každý ulovený kus musí být vyšetřen na africký mor.

    „Na Frýdlantsku populace divokých prasat není velká, ale přesto se tam nachází uhynulá prasata. Bohužel, když nákaza prasata postihne, tak většina z nich uhyne. Takže vývoj bude určitě dlouhodobý a ta opatření také. Situaci vyhodnocujeme a informujeme myslivce, jak se mají chovat při jakémkoliv nálezu nebo lovu tak, aby nedocházelo k dalšímu šíření nákazy,“ uvedl Semerád.

    Podle Semeráda v sousedním Polsku nákaza postupuje z východní části země na západ. „Nepodařilo se tam zastavit šíření afrického moru prasat“ upozornil Semerád, podle kterého v Polsku už neexistuje žádná přirozená bariéra, která by bránila šíření infekce dál na jih. Nebezpečí zavlečení nákazy do Česka tak hrozí po celé hranici s Polskem.

    „V příhraničí s Polskem je riziko veliké, protože pozitivní nálezy jsou jen několik kilometrů od našich hranic. Divočáci jsou přitom velice aktivní zvířata, která jsou schopna uběhnout několik desítek kilometrů za noc. Nehledí na nějaké přírodní překážky, takže je možné, že by se nějaký divočák k nám mohlo zatoulat. Riziko tady je a i kvůli tomu pořádáme dnešní cvičení,“ podotkl ředitel krajské veterinární správy v Olomouci Aleš Zatloukal.

    Africký mor prasat je akutní onemocnění podobné klasickému moru prasat, příznaky a průběh jsou však rychlejší. Nakažená zvířata téměř ve všech případech hynou. Proti nákaze není lék, nakažená prasata se musí utratit. Největším zdrojem nákazy jsou uhynulé kusy divočáků, proto je myslivci vyhledávají. Pro člověka ani psa nákaza nebezpečná není, mohou být ale jejími přenašeči

    Zdroj: ČTK



    Nepřehlédněte