Svátek letního slunovratu sahá daleko do minulosti, ještě do předkřesťanské éry. Naši předkové v tento nejdelší den roku oslavovali slunce. Smyslem svátku bylo zajištění zdárné úrody, a to díky vláze přivolané obřadními koupelemi. Letos jej přivítáme už zítra dopoledne v 10:24 hodin.
Letní slunovrat je oslavou slunce
Letní slunovrat, který nás na severní polokouli čeká zítra v 10:24 hodin, je protipólem toho zimního. Je tedy prvkem chaosu, pravidla se schválně nedodržují, aby si od nich lidé alespoň v jeden den odpočinuli.
Základním prvkem tohoto svátku je obřadní koupání, pálení ohňů a skákání přes ně. Mladíci a dívky dříve ohně přeskakovali nazí, v některých ruských oblastech až do 19. století, a stejně jako koupele to mělo zajistit rituální čistotu a zdraví.
Koupel v tento den byla považována za obzvláště očistnou a blahodárnou pro zdraví na celý rok.Kupadelné svátky s nádechem erotiky
Jak název napovídá, tématem svátku je voda a očista vodou v nejdelší den roku. Kupadelnými svátky, které měly výrazný sexuální prvek, nazývali naši předkové oslavy letního slunovratu. V tomto období se střídali partneři, aby se uvolnil zavedený řád.
Dříve lidé v tento den oslavovali božstva spojená s ohněm a sluncem, jako byl například Dažbog, ale i bohyni plodivé síly Mokoš. Smyslem svátku bylo zajištění zdárné úrody přivolané obřadními koupelemi, ale i plodnosti přivolané sexuální nezávazností.
Kupadelné svátky však nemusely být jediným názvem. Některé prameny zmiňují i tzv. Rusalie, slavnosti Rusalek.
Jak oslavy vypadaly?
Mladí lidé často pletli věnce a zdobili se jimi. Věnce doplněné svícemi posílaly dívky po vodě a z jejich pohybu věštily své štěstí ve vztazích. Mladí muži se někdy snažili věnce zachytit, aby na sebe upoutali pozornost dívky.
Jeden den v podzemí je celý rok na zemi
Magie tohoto dne ovšem nekončí jen u ohně a u vody. Také v podzemí se dějí zázraky. Otvírají se hory, kde se dají najít poklady. Kdo v tento den do podzemí vstoupí, stráví zde celý jeden rok pozemský, i když jemu se to jeví jako jeden jediný den.
Zdroj: Slovanský kruh, Rodná víra
