Vodárenská nádrž Landštejn vybudovaná na toku Pstruhovec se nachází v blízkosti stejnojmenné obce. Protože měla sloužit vodárenským účelům, byl pro její výstavbu vybrán potok, jehož povodí je většinou zalesněné a bez soustředěné zástavby. Hlavním účelem vodního díla je zajištění dodávek pro úpravnu vody ve Starém Městě pod Landštejnem, zajištění minimálního průtoku v toku pod hrází a snížení povodňových průtoků. Pro udržení dostatečné jakosti tohoto zdroje povrchové vody byla v povodí nádrže stanovena ochranná pásma vodního zdroje.
Důvodem k hledání nových zdrojů pitné vody, byl všeobecný rozvoj ve druhé polovině 20. Století, kdy vzrostly požadavky na zásobování vodou. Vyšší dodávky vody potřebovaly průmyslové podniky, ale také obyvatelstvo. Zajištění dostatečného zdroje povrchové vody, původně pro oblast Dačicka, měla zajistit nově vybudovaná vodárenská nádrž Landštejn.
Studie souboru staveb, která kromě přehrady počítala také s výstavbou úpravny vody, vodojemů a vodovodních přivaděčů, byla schválena v roce 1969. V roce 1970 bylo vydáno stavební povolení a vlastní výstavba probíhala v letech 1970 až 1973. Na její stavbě se podílely stabilně dvě stovky pracovníků, kdy v největších náporech prováděných prací se jejich počet navýšil až na 360 lidí. Podle pamětníků byly nejnáročnější práce v období zimy, kdy půda promrzala i do hloubky sedmdesáti centimetrů.
Podle dostupných informací stavbu prováděl podnik Vodní stavby Sezimovo Ústí. Hodnota díla v té době činila údajně 110 milionů korun. Zátopové oblasti přehrady musel ustoupit rekreační areál v majetku podniku Cukrovar v Hrušovanech na Jevišovkou, soukromé chaty a zatopen byl i Mlýnský rybník.
Zajímavé jsou specifikace a charakteristiky díla. Veškerá manipulace s vodou na vodním díle se děje v odběrné věži u levého břehu hráze, která slouží k vypouštění vody z nádrže a zajišťování odběrů vody. Na sdruženém objektu je umístěna strojovna, z níž se provádí manipulace. Přístup do objektu je po ocelové lávce z koruny hráze.
Jelikož hlavním účelem vodního je zajistit odběry vody, jsou ve dvou výškových úrovních umístěny vodárenské odběry, kterými lze podle okamžité jakosti vody v nádrži přizpůsobit úroveň odebírané vody. Potrubí vodárenského odběru má průměr 400 milimetrů. Spodní výpusti tvoří dvě potrubí o průměru 800 milimetrů uzavíraná šoupátky na návodní straně a regulačními segmenty na výtoku. Potrubí spodních výpustí ústí do odpadní štoly a poté pokračuje až do koryta pod hráz. Celková kapacita spodních výpustí je cca 13,5 kubíku za sekundu.
Hráz je kamenitá sypaná s jílovým těsněním a návodním těsnícím pláštěm z PVC fólie, chráněným betonovými prefabrikáty. Nádrž Landštejn byla druhou stavbou svého druhu v Čechách, kde byla použita těsnící folie. Podloží hráze tvoří žula a těsnící plášť je do podloží zavázán betonovým blokem s injekční a revizní štolou, umístěnými v patě návodního svahu.
Návodní i vzdušní svah je upraven ve sklonu 1 : 2 a vzdušní svah je osetý trávou. Na obou březích hráze jsou betonové kostky s terči. Ty slouží k umístění přístrojů, kterými se měří průhyb hráze.
„Říká se, že vodní nádrž Landštejn je malá nádrž s velkou hrází a vodní nádrž Lipno je nádrž s největší vodní plochou v České republice a malou hrází. Na porovnání, Landštejnská nádrž má plochu 40 hektarů, její hráz je vysoká 24,3 metrů a dlouhá 376 metrů. Lipenská nádrž má plochu 4870 hektarů, výška hráze je 25 metrů a délka hráze činí 296 metrů,“ uvádí pamětník a účastník výstavby nádrže František Mareš
Na koruně hráze o šířce šest metrů je vozovka, která je na návodní straně opatřena betonovou zídkou sloužící jako vlnolam. K převádění povodňových průtoků slouží boční bezpečnostní přeliv umístěný na levém břehu nádrže, který může, při maximální hladině, převést celkový průtok necelých devět kubíků za sekundu.
Pracovníci, kteří se podíleli na výstavbě vodního díla a úpravny vody odešli po skončení stavby na další akce. V té době začala oprava zříceniny hradu Landštejn, začal se stavět objekt nové Masny ve Studené anebo další budovaná vodní díla, jako Římov nebo nádrž Želiv. Prvním hrázným vodní nádrže Landštejn, se stal Ladislav Kadlas z Jindřichova Hradce.
Upravená voda se přívodním řadem čerpá do dvou směrů na vodojem Kadolec s odbočkou na vodojem Staré Město, Slavonice a Dačice. Druhý výtlačný řad vede směrem na vodojem Klášter a dále gravitačně do Nové Bystřice.
V dubnu roku 1993 vznikl Dobrovolný svazek obcí Vodovod Landštejn, jehož posláním je výroba a dodávka pitné vody pro obyvatelstvo a ostatní odběratele v oblasti skupinového vodovodu Landštejn. V současnosti má deset členů. Nejzápadněji položeným odběratelem pitné vody je obec Nový Vojířov u Nové Bystřice a nejvýchodnější obcí je obec Budeč a osada Borová.
Význam stavby vybudované před padesáti lety je pro dotčený region zcela zásadní. Vodní dílo Landštejnská vodárenská nádrž, ročně dodá k úpravě 650 tisíc kubíků vody, kterou skupinový vodovod, s více jak dvěma stovkami kilometrů přívodních a rozvodných řadů, zásobuje více než 14,5 tisíc obyvatel Dačicka, Slavonicka a Novobystřicka.
