Vinobraní na jižní Moravě je prakticky u konce. Ve vinohradech zbývají jen poslední modré odrůdy, které tvoří zanedbatelný zlomek celkové sklizně. Výkonný ředitel Svazu vinařů Martin Půček potvrdil, že letošní průběh byl mimořádně rychlý. „Většina vinařů se shoduje, že takhle rychlé vinobraní nepamatuje,“ řekl Půček.
Hlavním viníkem slabší úrody bylo sucho, které zasáhlo vinice napříč celou zemí. Průměrný výnos klesl o zhruba třetinu, v oblastech zasažených letní supercelou se ale propad vyšplhal až na 70 procent. Sucho navíc snížilo výlisnost hroznů, což se promítne do celkového objemu vyrobeného vína.
Co se kvality týče, situace není jednoznačná. Červená vína by měla být letos výborná, bílá naopak trpí nižší úrovní kyselin způsobenou vysokými letními teplotami. Vinaři přesto chválí zdravotní stav hroznů, jemuž pomohly deště přicházející v druhé polovině září.
Svaz vinařů teprve vyhodnocuje dopady sucha na celou sklizeň. Jisté nicméně je, že problém výlisnosti je letos zřetelnější než v předchozích letech. Jako možné řešení do budoucna se ukazuje cílená závlaha přizpůsobená jednotlivým fázím růstu révy.
Výsledky takového přístupu letos otestovala vinohradnická skupina Bohemia Sekt, patřící k největším pěstitelům hroznů v Česku. Závlaha nebyla spouštěna plošně ani až ve chvíli, kdy vinice trpěla nedostatkem vody, ale byla přesně načasována podle toho, v jaké vývojové fázi se réva nacházela. Cílem bylo posílit kondici rostlin tak, aby sucho zvládly vlastními silami.
Výsledky experimentu jsou podle vinohradnického manažera skupiny Petra Ptáčka povzbudivé. „Z vinice jsme sklidili 20 tun hroznů na hektar, tedy více než dvojnásobek jejího průměru v minulých letech, a přitom jsme zachovali požadované kvalitativní a senzorické parametry hroznů,“ uvedl Ptáček. Pokud se přínos potvrdí i v dalších sezonách, mohla by se tato metoda stát jednou z cest, jak moravské vinice lépe připravit na klimatické výzvy i zahraniční konkurenci.
Zdroj: autorský text / ČTK
