Objednávky z mimoevropských e-shopů prošly letos výraznou změnou, kterou část zákazníků stále nemusí znát. Od 1. července skončilo dosavadní osvobození od cla u zásilek do 150 eur a u většiny nákupů na dálku se nově vybírá specifické clo ve výši tří eur za položku. Položkou přitom není nutně každý jednotlivý kus. Tři stejná pouzdra na mobil mohou být jednou položkou, zatímco pouzdro a počítačová myš už představují dvě – a tedy clo šest eur.
Levné nákupy z asijských tržišť si Češi v posledních letech oblíbili natolik, že množství dováženého zboží narostlo do úplně jiných rozměrů. Celní správa uvádí, že zatímco v roce 2023 dorazily do Česka přibližně tři miliony položek v zásilkách nízké hodnoty, v roce 2024 už to bylo 23 milionů a v roce 2025 dokonce 105 milionů. Jen během prvních čtyř měsíců letošního roku napočítala správa zhruba 70 milionů položek.
Právě masivní růst elektronického obchodování je jedním z důvodů, proč Evropská unie změnila dosavadní systém. Od 1. července 2026 přestalo platit osvobození od cla u zásilek s vlastní hodnotou nepřesahující 150 eur. U zásilek objednávaných fyzickými osobami ze zahraničních e-shopů mimo EU se nyní typicky uplatňuje dočasné specifické clo 3 eura za položku zboží. Celní správa pravidlo potvrzuje i ve svých aktuálních informacích pro veřejnost zveřejněných po zavedení změny.
Tři eura nejsou za celý balík
Právě slovo „položka“ může rozhodovat o tom, o kolik se objednávka prodraží. Není totiž totožné s celou zásilkou a zároveň neznamená automaticky každý jednotlivý fyzický kus.
Celní správa vysvětluje příklad na počítačové myši a pouzdrech na telefon. Pokud si zákazník koupí jednu počítačovou myš a tři stejná pouzdra na mobil, jde o dva druhy zboží, tedy dvě položky. Clo činí šest eur. Tři pouzdra stejného druhu se přitom mohou uvést jako jediná položka celního prohlášení.
Pro zákazníka to znamená, že malý košík plný různých levných drobností může být z hlediska cla méně výhodný než objednávka několika kusů stejného zboží. Pět různých výrobků po dvou eurech totiž může v krajním případě znamenat pět položek, a tedy clo v souhrnné výši 15 eur, přestože samotné zboží stálo jen deset eur.
Částka tři eura se samozřejmě přepočítává do korun podle pravidel používaných při celním řízení. Výsledná cena nákupu se navíc neskládá pouze z ceny zboží a cla, protože při dovozu může hrát roli rovněž DPH a případné náklady za služby dopravce nebo celního zástupce.
Hranice 150 eur už neznamená „bez cla“
Právě toto je proti předchozím rokům největší změna. Zákazníci si zvykli, že u běžných malých objednávek ze zemí mimo Evropskou unii se sice už řeší DPH, ale pokud vlastní hodnota zásilky nepřesáhla 150 eur, byla od cla osvobozena.
Od července už toto obecné osvobození neplatí. U zásilek do 150 eur se u prodeje na dálku používá nové specifické clo tři eura za položku. U zásilek nad 150 eur se postupuje podle celního sazebníku. Stejně tak se podle sazebníku řeší například podnikatelské zásilky a některé další situace.
Existují také výjimky. Celní správa například uvádí, že u skutečného daru mezi soukromými osobami do hodnoty 45 eur se clo neplatí. Zboží, které zákazník koupí v e-shopu a obchod jej jen na deklaraci označí jako „gift“, se tím ale automaticky skutečným darem nestává.
Jiná situace nastává také v případě, kdy zboží přichází ze skladu uvnitř Evropské unie a už bylo do EU řádně dovezeno a prošlo celním řízením. V takovém případě zákazník znovu dovozní clo při samotném doručení v rámci Unie neplatí.
Cena na e-shopu nemusí být posledním číslem
Pro zákazníky je proto při objednávání stále důležitější sledovat, odkud zásilka ve skutečnosti cestuje a jak obchod řeší daně a celní povinnosti. To, že web používá češtinu, ceny v korunách a českou doménu, ještě samo o sobě neříká, zda je prodávající či sklad uvnitř Evropské unie.
U velkých mezinárodních tržišť se způsob odbavení může lišit i mezi jednotlivými výrobky. Jedna objednávka může být expedována z evropského skladu, druhá přímo z Asie. Není proto rozumné automaticky počítat s tím, že údaj uvedený v košíku bude za všech okolností jedinou částkou spojenou s dovozem.
Nový režim se netýká jen Česka. Jde o evropskou změnu, jejímž cílem je reagovat na enormní počet levných zásilek ze zemí mimo EU. Celní správa jako další důvod uvádí bezpečnost výrobků a nekalou konkurenci vůči evropským obchodníkům. Podle výsledků laboratorních testů, které prezentovala v květnu, bylo 84 procent testovaných výrobků ze sledovaných zásilek vyhodnoceno jako nebezpečných, například kvůli riziku elektrického úrazu, udušení či přítomnosti rizikových chemických látek.
Další změna se čeká už letos
Tříeurové clo přitom nemusí být poslední změnou, která letos levné internetové zásilky ovlivní. Celní správa v červenci upozornila, že Evropská unie počítá nejpozději od 1. listopadu 2026 také se zavedením manipulačního poplatku jako dalšího opatření v oblasti e-commerce. Jeho konkrétní praktické dopady je ale potřeba hodnotit podle definitivně schválených pravidel, až budou účinná.
Pro člověka, který nakupuje jen občas jeden levný výrobek, nemusí nové clo představovat zásadní zásah do rozpočtu. Úplně jinak ale vychází objednávka mnoha různých drobností, kde se částka násobí podle počtu položek. Právě košíky za pár stovek, složené z řady odlišných výrobků, tak mohou být relativně zasaženy nejvíc.
Staré pravidlo „do 150 eur se clo neplatí“ už tedy od letošního července neplatí. Před potvrzením levného nákupu mimo EU se vyplatí podívat nejen na cenu zboží a dopravy, ale také na počet různých položek a místo, odkud zásilka skutečně dorazí.
Zdroje: Celní správa ČR
