Pozitivní jsou sociální vztahy mezi jednotlivci. „Kolektivní vztahy vyšly hůře, ukázala se i existence konfliktních vztahů mezi některými skupinami obyvatel,“ uvádí zpráva. Podle ní je dobrou zprávou závěr univerzitních sociologů v oblasti bezpečnosti. „Atmosféra v regionu se zlepšuje. Výrazně zde převažuje počet těch, kteří se cítí zcela nebo vcelku bezpečně oproti těm, kteří se bezpečně necítí (28 %). Obavy o bezpečnost jsou podmíněny existenci sociálně vyloučených lokalit v místě bydliště,“ konstatuje zpráva.
Sociální strukturu Ústeckého kraje charakterizuje nižší podíl obyvatel s nejvyšším vzděláním. Jejich podíl se v čase zvyšuje, ze 4 procent na 12 procent mezi lety 1993 – 2017, v porovnání s celorepublikovým průměrem je ovšem výsledné číslo stále nízké. „Pokud se trend nezmění, bude i na dále Ústecký kraj hospodářským prostorem pro méně a středně kvalifikovanou práci,“ předpovídá analýza.
Dobrá práce a vzdělání stabilizuje
Sociálně ekonomický status se určuje propojením dosaženého vzdělání se sociálně ekonomickým postavením. Ty, kteří jej mají nejvyšší, lze označit ze sociálně-ekonomickou elitu, kterých je v kraji 13 procent.
Přestože má kraj kladnou migrační bilanci, v současnosti je možné podle sociologů již tři čtvrtiny obyvatel označit za starousedlíky, kteří zde žijí více než 20 let. Důvodem života v místě aktuálního bydliště jsou spojení s rodinou, bydlení a sociální kontakt s přáteli. Tendence ke stěhování projevila jen desetina obyvatel. Dobrá práce a odpovídající vzdělání se jeví jako významný stabilizační prvek. Přesto platí, že čím mladší respondenti, tím větší tendence k odchodu. Nejvíce o stěhování uvažují na Šluknovsku.
Průzkum se konal na vzorku 1361 respondentů v březnu až květnu 2018. Závěry zpracovali Doc. PhDr. Pavel Kuchař, CSc. a PhDr. Petr Balek.
