Míru obav z Ruska jako bezpečnostní hrozby pro ČR mohli respondenti vyjádřit na škále od jedné do deseti. Výsledkem byl průměrná hodnota 6,4.
Nejnižší stupeň, znamenající, že Rusko žádnou hrozbu nepředstavuje, volila desetina dotázaných. Naopak nejvyšší stupeň zvolilo jako odpověď 18 procent účastníků průzkumu. Celkově volilo hodnotu v horní polovině škály šest z deseti dotázaných.
Moskvu považují za bezpečnostní hrozbu především obyvatelé velkých měst. „Tam uvedlo 25 procent obyvatel, že Rusko pro ně představuje obrovskou hrozbu,“ uvedl ředitel agentury Median Přemysl Čech. Mezi voliči ODS to samé uvedlo 34 procent respondentů a mezi těmi, kdo v prezidentských volbách před třemi lety dali svůj hlas Jiřímu Drahošovi, to bylo 26 procent, dodal Čech.
Že Rusko bezpečnostní hrozbu nepředstavuje, se domnívají hlavně voliči KSČM. Asi pětina lidí, pro které Rusko není hrozbou, byla ve věkové skupině 60 let a více. Respondenti v této věkové skupině mají zároveň vůči Rusku nejvyhraněnější postoje jak ve vnímání země jako minimální, tak obrovské hrozby, zjistil Median.
V reakci na informace tajných služeb o pravděpodobném zapojení Ruska do výbuchu ve Vrběticích vypovědělo Česko 18 ruských diplomatů. Vláda také vyřadila z připravovaného tendru na stavbu nového bloku jaderné elektrárny Dukovany ruskou společnost Rosatom.
S vyřazením Rosatomu souhlasí podle zjištění Medianu 65 procent lidí. Nejčastěji to jsou lidé z velkých měst, s vysokoškolským vzděláním a voliči ODS a Pirátů. Proti vyřazení se vyslovilo 27 procent respondentů, přičemž nejvýraznější odpor sociologové zjistili mezi voliči KSČM, kde s vyřazením Rosatomu nesouhlasily více než tři čtvrtiny dotázaných.
Telefonický průzkum provedla agentura Median v pondělí 19. a úterý 20. dubna. Zapojilo se do něj 1 037 respondentů starších 18 let.
adp/ČTK
