Kde člověk žije, tam se také dožije. Tahle zdánlivě prostá rovnice dostala konkrétní čísla v nové analýze organizace Ministr zdraví, která mapuje zdravotní nerovnosti mezi českými regiony. Výsledky jsou místy zarážející.
Lidé ohrožení sociálním vyloučením žijí průměrně o deset let méně než průměrný Čech. Muži se podle dat Českého statistického úřadu za loňský rok dožívali průměrně 77,5 roku, ženy 83,2 roku. Pro obyvatele sociálně vyloučených lokalit jsou tato čísla výrazně horší.
V roce 2024 existovalo v Česku 578 obcí se sociálně vyloučenými lokalitami, kde žilo 95 000 až 115 000 lidí. Koncentrovány jsou zejména v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Přitom 62 procent jejich obyvatel narazilo v posledním roce na bariéry při přístupu ke zdravotní péči. Více než čtvrtina z finančních důvodů, přes třicet procent se pak setkalo s přímým odmítnutím nebo neochotou při pokusu o registraci u lékaře.
Nejvíce zdravotních rizik nesou podle analýzy strukturálně postižené regiony, především Ústecký a Karlovarský kraj, kde se kumulují horší dostupnost péče, vyšší nemocnost i nezaměstnanost. Naopak Praha a Jihomoravský kraj vycházejí jako zdravotně nejpříznivější prostředí díky rozvinuté infrastruktuře. Čisté životní prostředí pak hraje klíčovou roli na Vysočině nebo v Libereckém kraji.
Rozdíly jsou plasticky vidět na délce pracovní neschopnosti. Pražané průměrně stráví nemocní 23,5 dne ročně, zatímco obyvatelé Moravskoslezského kraje 40,6 dne, tedy téměř dvojnásobek. Výrazné rozdíly panují také v nemocech z povolání. Praha a Středočeský kraj jich evidují zhruba desetkrát méně než Olomoucký a Plzeňský kraj, kde jejich počet přesahuje 25 případů na 10 000 pracujících.
Svou roli hraje i hustota zalidnění a podíl zeleně. Na kilometr čtvereční připadá v Praze 2 817 obyvatel, v Jihočeském kraji pouhých 65, což přímo ovlivňuje fyzickou dostupnost zdravotních služeb. Podíl zeleně v krajských městech se pohybuje od 87 procent v Karlových Varech po 53 procent v Českých Budějovicích.
Ředitelka organizace Martina Bulánková označila za nezbytné „cíleně investovat do regionů, kde se kumulují zdravotní i socioekonomické problémy“, a to včetně posílení zdravotnické infrastruktury, podpory zdravotně-sociálních asistentů, ochrany životního prostředí i rozvoje pracovních příležitostí.
Zdroj: autorský text / ČTK
