Vznik této jedinečné lokality je spojen se šlechtickým rodem Rohanů, který právě před 200 lety zakoupil svijanské panství se zámkem Sychrov, a začal tak působit v celém regionu, později i na Lomnicku.
Část lesů kolem hory Tábor byla již na konci 16. století lomnickými Valdštejny postupně přeměňována na oboru, ale k jejímu dalšímu rozvoji došlo právě až za vlády Rohanů ve 2. polovině 19. století.
O konkrétní podobu Velké a Malé obory se zasloužil kníže Kamil Rohan (1800 – 1892), který byl vášnivým lovcem a vynikajícím znalcem botaniky.
Dominantou Malé obory je bezesporu lovecký zámeček postavený v 60. letech 19. století ve stylu švýcarské alpské architektury na místě starší myslivny dle projektu knížecího architekta Josefa Pruvota.
Jedná se o zděnou dvoupodlažní budovu s podkrovím. Dřevěné průčelí zámečku nebo dřevěné kazetové stropy v interiéru jsou dílem řezbáře Petra Buška, který byl dvorním dodavatelem výzdoby zámku Sychrov. Z původně bohatě vybaveného interiéru se zachovalo jen několik kousků, které jsou uloženy v lomnickém městském muzeu.
Knížecí rodina zámeček využívala především k podzimním honům, a to až do roku 1945, kdy jim byl majetek na základě Benešových dekretů zabaven.
V roce 2010 odkoupilo město Lomnice nad Popelkou od Lesů ČR Malou oboru se zámečkem, který byl v roce 2012 prohlášen kulturní památkou. V okolí zámečku můžete i dnes obdivovat nejrůznější vzácné dřeviny a kosodřeviny tvořící malé arboretum s nepřehlédnutelnou mohutnou douglaskou tisolistou, které nechal vysázet již kníže Kamil Rohan, a jím vybudovaný přilehlý rybník.
Od roku 2019 zde navíc mohou příchozí díky projektu města využít přístřešku, posezení a ohniště, s historií navštíveného místa je seznámí instalovaná informační tabule, na děti čeká herní prvek z akátového dřeva.
Novinkou letošní sezóny je vydání nové turistické vizitky a vytvoření turistického razítka s motivem rohanského loveckého zámečku, které je možné získat v lomnickém infocentru.
Až dostatečně prozkoumáte možnosti Malé obory, neváhejte a vydejte se poznávat její větší „sestřičku“ – Velkou oboru, táhnoucí se od ní po západním úbočí hory Tábor k jihu. Tato obora dříve sloužila k chovu převážně jelenů (až 130 kusů), ale i daňků a srnců a byla obehnána ohradou a každý vjezd střežila brána pojmenovaná vždy podle některého z příslušníků knížecího rodu.
Promyšlená koncepce obory zahrnovala i několik staveb, z nichž se některé zachovaly dodnes – Alainova věž s jezírkem, Jezírko pod Táborem a Alainův kříž.
Alainova věž, neogotický lovecký posed z dílny Josefa Pruvota, byla postavena v 60. letech 19. století. Jednopatrová kamenná stavba (výška 10,5 metrů) má tvar pravidelného osmiúhelníku. Dvěma portály se vstupuje na schodiště, které vede do druhého podlaží, jež sloužilo jako samotný lovecký ochoz. Krásu Alainovy věže můžete po nedávné kompletní rekonstrukci obdivovat i dnes, získala dokonce nejvyšší ocenění v soutěži Památka roku 2015 Libereckého kraje.
Na úpatí hory Tábor směrem od Košova stojí kamenný Alainův kříž s nápisem „Alainův kříž, modlete se za něj“. Kříž je věnován zakladateli rodového panství v Čechách – knížeti Karlu Alainu Rohanovi.
Dalším významným místem obory je Jezírko pod Táborem, jež bylo v roce 1996 vyhlášené přírodní památkou díky výskytu masožravé rosnatky okrouhlolisté.
Nebo památný strom, Košovský buk lesní z roku 1834, který původně vyrůstal ve dvojici s jiným bukem u košovské brány do obory.
Zdroj: -lm-, -zb: Lomnické letní turistické noviny