17. května se v Mníšku u Liberce konal již 53. ročník tradičního pěšího a cyklo pochodu Jizerskými horami, pořádaného KČT. Účastníci si mohli vybrat z několika tras pro pěší (8, 17, 27, 50 km) i cyklisty (38, 49, 79 km) se startem a cílem v Mníšku. Startovalo se v ranních hodinách a cílem bylo dorazit nejpozději do 18:00.
Ti, kteří se vydali na náročnější pěší trasy, měli možnost prozkoumat krásy Jizerských hor. Například trasa dlouhá 27 kilometrů vedla z Mníšku přes Fojtku dolní rozcestí na Dračí vrch, pokračovala na rozcestí Pod Javorovým vrchem k malebnému místu U Jezdce, dále k Mlynářovu kříži a Rudolfovské elektrárně. Následně trasa směřovala ke Stammelovu kříži, podél Černé Nisy na Novou louku, k rozcestí Závory a Červené ruce, odkud se turisté vraceli zpět k Fojtce dolnímu rozcestí a po žluté značce ke hřbitovu v Mníšku.
Padesátikilometrová trasa pak představovala opravdovou výzvu. Vedla po podobné úvodní části přes Fojtku a Dračí vrch, ale dále pokračovala přes rozcestí U Jezdce, Mlynářův kříž a Rudolfov k Černé Nise a Nové louce. Odtud se odvážní turisté vydali přes Kristiánov a Čihadla na Paulovu paseku, odkud se jim naskytly výhledy na Frýdlantské cimbuří. Cesta dále vedla nad Černým potokem přes Ferdinandov k Bílé kuchyni a Olivetské hoře, odkud se trasa stočila zpět přes Závory a Červenou ruku k Fojtce dolnímu rozcestí a následně po žluté značce do cíle v Mníšku.
Osobní vzpomínka
„Jakožto vášnivá fanynka gaučingu jsem se i letos statečně postavila výzvě jménem ‚nejkratší trasa‘ – těch statečných osm kilometrů. Vyrážela jsem s elánem, který by mi mohl závidět i poštovní holub na speedu. První rovinka? Druhý mírný kopeček? Jen jsem si protáhla nohy.
Ale pak to přišlo. Myslím, že ten kopec měl tajnou dohodu s gravitací. Moje svižné tempo se změnilo v něco, co připomínalo spíš pohybujícího lenochoda. Plíce mi hořely jak dračí doupě a jazyk mi visel snad až ke kotníkům.
Naštěstí organizátoři pochopili, že po takovém ‚výstupu‘ potřebuje člověk něco víc než jen vodu. Ten makovník, který podávali, byl zřejmě poslaný z nebes. Cesta zpátky z kopce už byla procházka růžovým sadem.
Do cíle jsem dorazila s pocitem hrdiny, který právě zdolal Mount Everest… nebo spíš takový menší kopeček s ďábelským převýšením. Byla jsem velmi vyčerpaná, ale ten pocit vítězství nad vlastní leností za to stál. Už se nemůžu dočkat, až si zase ‚odpočinu‘ na té osmičce příští rok!“
Vysoká účast
I přes případnou nepřízeň počasí se tak vysoká účast, čítající 477 nadšených turistů a cyklistů, stala důkazem neutuchající popularity tradičního pochodu Jizerskými horami v Mníšku. Ti, kteří se na některou z tras vydali, si tak i přes námahu a možná i kapky deště odnesli nezapomenutelné zážitky z krásné přírody a pocit hrdosti z překonání sebe sama. 53. ročník tak opět potvrdil, že aktivní trávení času a objevování přírodních krás má v tomto regionu silnou tradici a těší se velkému zájmu.
Zdroje: KČT Mníšek u Liberce, autorský text
