Bývalý letecký poručík Ludvík Pavlovský z Brna podnikl 3. října 1935 pokus o rekordní seskok s padákem. Podařil se mu a z výšky 8705 metrů dokázal seskočit a přistát bez použití kyslíkového přístroje. Svým výkonem se tak postaral o zajímavé prvenství pro Československo. Jeho další život už však zdaleka tak úspěšný nebyl.
Nezdařené pokusy o rekord a konečně úspěch
O vytvoření rekordu v seskoku z letadla bez použití kyslíkového přístroje se Pavlovský pokoušel několikrát. Po řadě neúspěšných pokusů však přišel jeho den až 3. října 1935.
Toho dne v 15:45 odstartoval Pavlovský společně s pilotem Kovandou z letiště v Letňanech. Na sobě měl dva padáky – jeden automatický, spojený šňůrou s trupem letounu, a druhý volný, pro případ, že by první selhal.
V 8700 metrech, kam vystoupali za 45 minut, dal Kovanda smluvené znamení k seskoku. Bohužel právě v tu chvíli došlo k nečekanému zamotání padákové šňůry.
Co teď?
Pavlovský se pokoušel svazek šňůry rozmotat, ale nedařilo se mu to. Sundal si proto pravou rukavici, zapomněl však na okolní teplotu –37 °C. Prsty mu kvůli mrazu zkřehly a rozvázat šňůru se mu stále nedařilo. Nemohl tedy skočit. Tím, jak se šňůra zamotala, se totiž zkrátila a padák by se mohl předčasně otevřít.
Pavlovského souboj s nepřízní osudu však pokračoval. Situace se ještě více zkomplikovala, když mu z úst vypadla dýchací maska. Když si to uvědomil, začal se obávat, že omdlí a pokus skončí dalším nezdarem. S vypětím posledních sil se proto položil na poslední schůdek letounu a pomohl mu vrtulový vír.
Jeho seskok za těchto podmínek byl ovšem až troufalý. Neriskoval totiž jen svůj život, ale také život pilota. Kde byla jistota, že se při zamotané šňůře padák předčasně neotevře a nenavine na kormidlové plochy? Že si byl tohoto nebezpečí vědom, Pavlovský později sám přiznal.
Naštěstí se po opuštění letounu svazek šňůry sám rozvinul. Ve vzdálenosti asi šesti metrů pod letounem se padák automaticky otevřel a Pavlovský mohl začít klidně klesat k zemi. Jenže podmínky k poklidnému sestupu rozhodně nenastaly.
Svou roli sehrál především okolní mráz a svlečená rukavice, kterou Pavlovský nechal v letadle. Jeho pravá ruka byla vystavena obrovskému mrazu a větru a zanedlouho se stala bezvládnou. Asi v šesti tisících metrech se přidaly i žaludeční obtíže.
„Ve čtyřech tisících metrech jsem si však začal myslet, že už se dolů nedostanu, protože po bolestivém zvracení mě přepadly ukrutné křeče. Přál jsem si, aby už vše skončilo. Přitom jsem byl stále při vědomí, ale o to více jsem si myslel, že ty ukrutné bolesti nevydržím,“ popsal sám aktér své pocity z rekordního skoku.
Budoucí československý hrdina se tak na pevnou zem dostal v dosti zuboženém stavu.
Ludvík Pavlovský seskočil v prostoru mezi Brandýsem nad Labem a Kostelcem nad Labem za silného větru, který ho zanesl až k Mladé Boleslavi. Ve Vojenském leteckém studijním ústavu přezkoušeli barografy a po odečtení 75 metrů na vyrovnání nepřesností měřicích přístrojů stanovili, že rekordní seskok se uskutečnil z výšky 8705 metrů.
Přistál u vesnice Strašnov. Seskok trval 26 minut a Pavlovský při něm nepoužil dýchací přístroj.
Lidé z blízké vesnice si nejprve mysleli, že na poli přistává balón. Pavlovského cvičný padák totiž vyhlížel tak mohutně, jak sám později vzpomínal. Jeho padák od firmy Klinger byl totiž upraven a měl větší nosnou plochu – 60 m² namísto původních 42 m².
Když však lidé pochopili, že se nejedná o balón, pomohli viditelně otřesenému Pavlovskému svléknout kombinézu i padák. Potom ho dopravili do místního hostince, kde mu připravili led na omrzlou ruku.
Brzy nato přivezl kapitán letectva Fuksa doktora Budínského, který zajistil převoz Pavlovského do divizní nemocnice v Praze na Karlově náměstí. Tam mu chtěli ruku amputovat, nakonec se ji však podařilo zachránit. Omrzliny byly velmi nebezpečné a především bolestivé.
Světový rekord, kterého Pavlovský dosáhl, byl uskutečněn z výšky jen o několik desítek metrů menší, než je výška nejvyšší hory světa Mount Everestu – a navíc bez dýchacího přístroje.
Na co ale náš rekordman při seskoku myslel? Prý na maminku, která mu přála, aby vše dobře dopadlo. Pro štěstí u sebe dokonce při svých seskocích nosil jako talisman její vlasy.
Mediální hvězda
Z Pavlovského se takřka okamžitě stala společensky známá osobnost. Jak by také ne. Podnikl celkem šest pokusů o seskok, při nichž neustále posouval hranice svých možností.
Jen pro upřesnění: rekordní seskok s dýchacím přístrojem v té době drželi Sověti, kteří takto vybaveni skočili z výšky 10 000 metrů.
Ihned po rekordním seskoku plnil Pavlovský svým výkonem titulky předních československých deníků.
„Skok s výše 8770 m nad Prahou,“ referoval 4. října 1935 deník Expres.
„Poručík Pavlovský skočil s výše 8700 metrů při mrazu 38 °C,“ přidal se 5. října 1935 deník Večer.
„Seskok inž. Pavlovského s výše 8770 m,“ hlásilo Národní osvobození rovněž 5. října 1935.
„Čechoslovák vítězem nad výškou,“ napsal 8. října 1935 Mladý svět.
Obtížné živobytí hrdiny
Špatné finanční situace nového leteckého hrdiny si všiml deník Expres. V článku z 15. října 1935 s titulkem „Náš světový rekordman k primátoru Baxovi“ informoval, že Pavlovský za svůj výkon dostal zatím pouhých 20 korun.
Deník si také všímá, že Pavlovský je v té době bez zaměstnání a živí se jen s obtížemi. Sám přiznal, že mu nikdo žádnou práci nenabídl, přestože je absolventem strojnického oboru vyšší průmyslové školy v Brně a vojenské akademie v Hranicích. Ani za svůj letecký výkon však nedostal žádné peníze.
Deník Expres upozorňoval na skutečnost, že zatímco v zahraničí se světovým rekordmanům prokazují pocty a jsou často odměňováni i finančně, u nás snad mecenáši vymřeli. Vyzdvihl ale nejmenovanou čtenářku, která do redakce poslala alespoň 20 korun pro nového národního hrdinu.
Přišla válka a s ní konec nadějí
I přes značný zájem dobového tisku i rozhlasu se na Pavlovského brzy zapomnělo. Velkou roli v tom sehrála celková společensko-politická situace v Evropě ve druhé polovině třicátých let a následně druhá světová válka.
Po jejím skončení Pavlovskému svitla naděje, že by se mohl znovu vrátit k letectvu. Narazil však opět na nepřízeň nadřízených z prvorepublikového letectva. Na sklonku života se pak zcela uchýlil do ústraní.
Ludvík Pavlovský se narodil 21. června 1901 v Zastávce u Brna. Do obecné školy chodil v rodné obci, měšťanskou školu pak navštěvoval v Rosicích. Maturoval na strojní průmyslovce v Brně. Měl další čtyři sourozence a po maturitě a základní vojenské službě nastoupil v roce 1923 na vojenskou akademii v Hranicích.
Během svého života se zasloužil o popularizaci letectví v Československu, byť se mu nikdy nemohl věnovat naplno tak, jak by sám chtěl. S nepřízní osudu i svých nadřízených bojoval statečně a srdnatě.
Prvorepublikový letecký rekordman Ludvík Pavlovský zemřel 2. dubna 1991. Pohřben je na hřbitově v Rosicích u Brna.
Zdroj:
Pozoruhodný seskok s padákem in Letectví, č. 10, říjen 1935.
Nový světový rekord v seskoku padákem in Letectví, č. 11, listopad 1935.
D. Messnerová: Světový rekord Ludvíka Pavlovského in Rozkvět – Česká selka, č. 50, 12.12.1935.
Pozoruhodný seskok s padákem in Letectví, č. 10, říjen 1935.
Skok s výše 8770 m nad Prahou in Expres, č. 227, 04.10.1935.
Poručík Pavlovský skočil s výše 8700 metrů při mrazu 38 ° in Večer, č. 230, 05.10.1935.
Čechoslovák vítězem nad výškou in Mladý svět, č. 5, 08.10.1935.
Seskok Ing. Pavlovského s výše 8770 m in Národní osvobození, č. 232, 05.10.1935.
Náš světový rekordman k primátoru Baxovi in Expres, č. 236, 15.10.1935.
Martas2411. Ludvík Pavlovský – zapomenutý rekordman in PALBA.CZ vojenský portál.
