Za velký úspěch medicíny považuje primář oddělení klinické biochemie a farmakologie zlínské krajské nemocnice Tomáš Šálek skutečnost, že přežilo všech 13 pacientů, kteří byli v době metanolové aféry před deseti lety přivezeni do nemocnice s otravou metanolem. Obecně se bere, že na intoxikaci metanolem umírá asi polovina pacientů. Ve zlínské nemocnici ale ze 13 pacientů nezemřel nikdo. Jeden z pacientů zemřel s odstupem mnoha týdnů či měsíců, měl spoustu jiných onemocnění a je podle Šálka otázkou, čemu lze přičíst zhoršení zdravotního stavu. První člověk zemřel při metanolové kauze před deseti lety 3. září.
„Intoxikace metanolem je vážná situace, je obrovský úspěch, když pacienti přežijí. Metanol poškozuje určité struktury mozku,“ uvedl primář. Pacienti, pokud o to mají zájem, mohou být dodnes sledováni ve Všeobecné nemocnici v Praze.
Pacienty s intoxikací metanolem přivážela do zlínské nemocnice zdravotnická záchranná služba kvůli opilosti, poruše zraku či vědomí. „O pacienty pečovali pracovníci urgentního příjmu, interny, oddělení ARO a laboratorní medicíny. Pokud se potvrdila intoxikace metanolem, léčba spočívala v podávání etanolu. Kyselé vnitřní prostředí se léčí dialýzou,“ uvedl Šálek.
Metanol sám o sobě není podle něj toxická molekula. „Může projít a vyloučit se ledvinami. Co je toxické, je kyselina mravenčí, která vzniká z metanolu, okyselí organismus, sníží pH plazmy a pokud pH klesne ze 7,4 na 7, dochází k poruchám vědomí,“ uvedl primář. Přiváženým pacientům se proto laboratorně testovala kyselost vnitřního prostředí a do laboratoře se posílaly i vzorky na stanovení etanolu. „Když k nám na oddělení dorazily vzorky krve, měřili jsme koncentraci etanolu a u každého opilého pacienta myslíme na možnou intoxikaci metanolem, je to pojato systémově. Na ni vznikne podezření tehdy, když se v krvi diagnostikuje takzvané osmolální okno, což ukazuje, že je tam ještě jiný toxický alkohol než etanol. Navíc pacient mívá většinou i kyselé vnitřní prostředí organismu,“ uvedl primář.
Jeho oddělení se při metanolové kauze podílelo na diagnostice a účastnilo se léčby pacienta. „Při základní léčbě etanolem je cílem udržovat etanol lehce nad jedno promile, takže pacientům byly opakovaně posílány vzorky na měření etanolu a monitorovalo se vnitřní prostředí organismu, jeho kyselost až do normalizace. Dnes jsou medicínské postupy efektivní, i když pacient přišel ´za pět minut 12´, tak měl po 12 hodinách už kyselost organismu pryč a už byl život ohrožující stav zvládnutý,“ uvedl Šálek.
Přestože intoxikace metanolem nejsou časté, občas se vyskytnou. Šálek je také spoluautorem doporučení pro lékaře, jak při podobné události postupovat. Na doporučení se podílelo 22 odborníků z různých zemí, publikováno bylo v roce 2019 ve Philadelphii.
Pacienti po intoxikaci metanolem strávili ve zlínské nemocnici řádově týdny. Přestože to byla velmi sledovaná událost, z hlediska chodu oddělení a nemocnice neznamenala výrazné zatížení. „Systém je nastaven a postupy jsou dány,“ uvedl primář. Například při epidemii koronaviru byla podle něj situace mnohem náročnější. „Metanolová aféra však byla něco hrozného z lidského a společenského hlediska, někdo za účelem výdělku ohrozil životy lidí,“ uvedl Šálek. Od konzumace alkoholu však kauza lidi neodradila, vypovídá o tom i počet testů, který se ve zlínské nemocnici ročně dělá. „V roce 2012 se provedlo asi 1900 stanovení etanolu za rok, loni jich bylo 2700. Z nich bylo 920 pozitivních a z toho bylo 35 dětí. Bohužel alkohol je v Česku ohromně nadužíván, je to obrovský problém,“ uvedl Šálek.
Zdroj: ČTK
