Cílem cvičení nylo hlavně prověřit koordinaci převezení zábran ze skladu v Dubči a následnou výstavbu. Velká voda přichází bez pozvání, a tak bylo naplánováno na večerní hodiny. „Cvičení je nesmírně důležité, protože povodeň přichází a odchází v nějakých intervalech a chceme-li se úspěšně bránit, musíme vědět jak. Ta katastrofa přichází rychle a my musíme být schopni rychle zasáhnout a to se vám povede jen tehdy, když víte, co máte dělat a jak to máte dělat a kdo to má dělat,“ řekl primátor Bohuslav Svoboda (ODS).
Na výstavbě protipovodňových bariér se podílejí hlavně dobrovolní hasiči, profesionální hasiči řeší jiné mimořádné události. Pokud by ale bylo třeba, přidají se k nim profesionálové. „Primárně se cvičí dobrovolní hasiči z celé Prahy,“ řekl ředitel pražských hasičů Luděk Prudil.
Zároveň je nutné zkontrolovat stav zábran. „Proto se vždy po výstavbě dělá ještě zaměření, jestli vše sedí tak, jak má,“ řekl Prudil. Celková délka mobilního hrazení v této části metropole je 256,5 metru a jeho výška dosahuje 1,15 až 6,2 metru. Hrazení se skládá z 989 hradidel, 75 takzvaných slupic, 37 podpěr a 172 stahovacích tyčí s celkovou hmotností téměř 30 tun.
Proti velké vodě ale není chráněná celá Praha. „Například naše nádherná ZOO v Tróji, ale i další místa třeba u menších toků Rokytky či Botiče,“ řekl opoziční lídr z pražského ANO Ondřej Prokop.
Její dobudování má podporu opozice. „Jsou témata, ve kterým bychom vždy měli táhnout za jeden provaz. Jednou z takových otázek je bezpečnost Pražanů. Výdaje na další rozvoj protipovodňové ochrany Prahy budu vždy podporovat,“ dodal Prokop.
Magistrát vložil od roku 2002 do ochrany města na čtyři miliardy korun. Vybudováno bylo asi 20 kilometrů zábran, vrata na Čertovce, a na Rokytce v Libni vznikla čerpací stanice a protipovodňové uzávěry přítoků této říčky.
Zdroj: ČTK
