Okresní soud v Semilech rozhodl ve prospěch nizozemských dědiců v případu vzácné poštovní známky z roku 1919. Takzvaná žilkovaná čtyřkoruna v hodnotě čtyři až pět milionů korun se má vrátit dědicům sběratele Johanna Kleina, který tvrdil, že mu byla ukradena při výstavě v japonském Tokiu v roce 1991.
Spor probíhal s dědici českého sběratele Ludvíka Pytlíčka, který se známku chystal prodat v pražské aukci v roce 2017. Pytlíček před svou smrtí tvrdil, že známku neukradl, ale od Kleina legitimně koupil.
Soudce Michal Polák uvedl, že důkazy ho přesvědčily o tom, že se skutečně jedná o známku odcizenou v Tokiu. „Naopak důkazy předložené žalovanými mě nepřesvědčily o tom, že jejich otec tu známku skutečně zakoupil nebo vyměnil ještě před výstavou,“ vysvětlil soudce.
Abraham Klein, syn nizozemského sběratele, rozsudek uvítal. „Jsem velmi šťastný z tohoto rozsudku. Přinesl spravedlnost dobré pověsti mého otce,“ řekl novinářům. Jeho právnička Eva Šimková označila rozhodnutí za precedent s vzkazem, že protiprávní jednání nemůže být odměněno ani po letech.
Dcera Pytlíčka, Martina Kovač, oznámila, že se rodina proti rozsudku odvolá. „Nebylo prokázáno, že by ta známka nepatřila tatínkovi. Znám ho jako rovného člověka,“ bránila svého otce.
Pytlíčkův syn Ludvík tvrdil, že jel s otcem na začátku devadesátých let do Rotterdamu, kde od Kleina známku kupoval ještě před tokijskou výstavou. Soudce však jeho výpověď označil za neprůkaznou, protože neviděl konkrétní známky ani nerozuměl německé konverzaci.
Za klíčový důkaz soud považoval skutečnost, že Klein tehdy získal od pojišťovny náhradu škody. „Pokud by ke krádeži nedošlo, zcela jistě by pojišťovna pojistné nevyplatila,“ zdůraznil soudce Polák.
Identifikaci známky pomohl provést Josef Chudoba ze Svazu českých filatelistů, který v roce 2017 upozornil na možnou krádež. Podle jeho vyjádření existuje na světě pouhých osm až dvanáct takových žilkovaných čtyřkorun a každá je jedinečná. Lze je identifikovat podle postavení razítka, umístění žilek v papíře nebo tvaru zoubků na kraji.
Soud porovnával známku v úschovně s inzerátem, který Klein uveřejnil v roce 1996 ve snaze získat ukradenou známku zpět. Obhájce rodiny Pytlíčka neuspěl s argumentací, že Klein mohl mít takové známky dvě. Chudoba totiž doložil, že druhá známka byla prodána v aukci za více než tři miliony korun v roce 2000.
Rozhodnutí soudu není pravomocné, dědicové Pytlíčka se hodlají odvolat k vyššímu soudu.
Zdroj: ČTK
