Návrh mimořádné daně pro rafinérský sektor naráží na odpor v Ústeckém kraji. Krajská hospodářská komora (KHK ÚK) sice samotný princip takového zdanění principiálně neodmítá, požaduje však zásadní úpravu jeho parametrů. Výhrady komory přiblížila ředitelka úřadu KHK ÚK Martina Francírková.
Komora upozorňuje, že daň by se v tuzemsku fakticky dotkla jediného hráče, společnosti Orlen Unipetrol, zatímco zahraniční dovozci pohonných hmot by srovnatelnému zatížení nepodléhali. Tím by podle komory vznikly nerovné podmínky na trhu.
Podle dřívějšího návrhu ministerstva financí má daň dopadat na firmy s celkovými příjmy nejméně dvě miliardy korun a příjmy z rafinérské činnosti alespoň 50 milionů korun. Sazba činí 50 procent z nárůstu hrubé marže oproti roku 2025 a předpokládaný výnos za letošní rok se odhaduje na zhruba 5,5 miliardy korun. Vláda se při přípravě návrhu inspirovala obdobnou daní fungující v Polsku.
KHK ÚK označuje za problematické hned několik prvků návrhu. Referenční základna roku 2025 a zpětná účinnost pro letošní rok jsou podle komory nevhodné. Kritizuje také samotnou konstrukci daně, která vychází z nárůstu hrubé marže, nikoli z mimořádného čistého zisku, a neodráží tak vývoj nákladů na energie, mzdy, odpisy ani celkovou ziskovost podniku.
Podobné výhrady přitom nezní poprvé. Orlen Unipetrol se vůči návrhu ohradil už koncem září a upozornil na riziko ohrožení investic do rozvoje českých rafinerií, stability trhu s pohonnými hmotami i možné ústavněprávní problémy plynoucí ze zpětného účinku daně. Generální ředitel a předseda představenstva firmy Mariusz Wnuk tehdy uvedl, že peníze odvedené na dani budou chybět při modernizaci rafinerií, zajišťování provozní bezpečnosti a dekarbonizačních projektech. Wnuk zároveň připomněl, že od roku 2018 firma nevyplatila polské mateřské skupině žádnou dividendu.
Komora jako další rizika zmiňuje zpětné působení daně i na rok 2026 a její delší trvání ve srovnání s polským modelem. Navrhuje proto víceleté srovnávací období, toleranční pásmo ve výši například 20 procent a účinnost bez zpětné platnosti. Daň by podle komory neměla motivovat firmy k nahrazování domácí výroby dovozem.
Celkový dopad na regionální ekonomiku přitom podle KHK ÚK může výrazně přesáhnout předpokládaný výnos 5,5 miliardy korun. Komora odhaduje, že „finální dopad na region bude v následujících několika letech dosahovat nízkých desítek miliard korun.“
Komora také poukazuje na to, že celý výnos daně má podle návrhu plynout výhradně do státního rozpočtu, přestože náklady spojené s průmyslovou výrobou nese právě Ústecký kraj a hodnota i pracovní místa vznikají přímo v regionu.
Zdroj: autorský text / ČTK
