V přírodní rezervaci Maršálka u Libice nad Doubravou na Havlíčkobrodsku se díky rušení meliorací šíří vzácné druhy rostlin a živočichů.
Revitalizace téměř šesti hektarů tohoto území v Chráněné krajinné oblasti Železné hory skončila před rokem, investorem byla Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR), sdělila její mluvčí Karolína Šůlová. Projekt je ve finále soutěže Adapterra.
Podle ochránců přírody je zjevné, že se v rezervaci Maršálka podařilo napravit to, co tam bylo zničené zásahem v minulém režimu. Šíří se tam například tolije, orchideje prstnatce a plži vrkoči. „Nové tůně hned po dokončení prací obsadili obojživelníci, vážky a mnoho dalších druhů hmyzu, zahnízdila tu vzácná bekasina otavní a kulík říční,“ uvedl Vlastimil Peřina z AOPK ČR.
Ještě počátkem 50. let minulého století patřilo území mezi největší tokaniště tetřívka obecného na Vysočině. „Během kolektivizace však bylo několik pozemků v okolí převedeno na ornou půdu a v šedesátých letech byla zkáza dokonána plošným odvodněním rozsáhlých ploch systematickou drenáží,“ uvedl Peřina. Dodal, že tetřívek zmizel a s ním i další chráněné druhy. Pro oživení tam bylo potřeba vrátit vodu.
Projekt začal podrobnou analýzou, umožnilo to pak rychle nalézat meliorační trubky v zemi. Svodných drénů bylo odkryto a přerušeno 645 metrů. Zahloubené a napřímené vodní koryto bylo vyplněné jílovitou zeminou, aby se voda vrátila na povrch a tekla pomaleji. Přibylo šest tůní s celkovou rozlohou přes 2000 metrů čtverečních. Revitalizace rezervace Maršálka stála 2,2 milionu korun, peníze poskytl operační program Životní prostředí.
„V České republice byla odvodněna více než čtvrtina zemědělského půdního fondu, přes milion hektarů,“ uvedl Pavel Pešout z AOPK ČR. Rušení odvodnění je podle něj aktuální téma i kvůli dopadům klimatické změny.
Soutěž Adapterra oceňuje projekty, které ochlazují města a pomáhají zadržovat vodu v krajině. O udělení ceny sympatie rozhodne veřejnost v on-line hlasování, které je otevřené od čtvrtka 1. srpna do 15. října.
Zdroj: ČTK