• nezarazene
  • Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • Mise za návrat krále motýlů Apolla do Krkonoš právě začíná!

    26.2.2022
    Fefík

    Český svaz ochránců přírody Hradec Králové a JARO Jaroměř v úzké spolupráci s dalšími partnery spouští v Krkonoších mezinárodní projekt LifeApollo2020, který je zaměřený na aktivní ochranu jednoho z největších a nejohroženějších motýlů Evropy – jasoně červenookého. Tato ambiciózní mise bude probíhat na české i polské straně Krkonoš, v Bílých Karpatech a rakouských Alpách.

    Český svaz ochránců přírody Hradec Králové a JARO Jaroměř v úzké spolupráci s dalšími partnery spouští v Krkonoších mezinárodní projekt LifeApollo2020, který je zaměřený na aktivní ochranu jednoho z největších a nejohroženějších motýlů Evropy – jasoně červenookého. Tato ambiciózní mise bude probíhat na české i polské straně Krkonoš, v Bílých Karpatech a rakouských Alpách.

    Jasoň červenooký je pro svou vzácnost a atraktivitu vnímán po celé Evropě jako ikona ochrany horské přírody,“ vysvětluje důvody podpory projektu ředitel Krkonošského národního parku Robin Böhnisch a doplňuje: „Podobně jako v České republice jasoň vymizel prakticky v celé Evropě, jeho početnost se snížila až o polovinu a bohužel nadále klesá, což navíc ještě může urychlit klimatická změna.“

    Apollo se dříve vyskytoval ostrůvkovitě na mnoha místech na našem území, zejména na horách a v podhůří. „Jasoň je v Česku považován za funkčně vyhynulého, i když byl v 80. letech minulého století úspěšně repatriován do Štramberka, kde byli vysazeni motýli původem ze Slovenska. Populace se zde sice udržela dodnes, avšak i zde v poslední době povážlivě klesá,“ dodal Zdeněk Fric z Entomologického ústavu Akademie věd ČR.

    Proč motýlí král Apollo? Jasoň červenooký (Parnassius apollo) nese ve svém vědeckém názvu jméno boha Apollóna, který má v řecké mytologii moc nad světlem, sluncem, uzdravením, proroctvím a také nad pastevectvím. Potřebuje totiž ke svému životu spoustu světla a vyhovuje mu, když se na jeho lokalitách výskytu pasou zvířata. Svým mizením z krajiny nám tedy tento citlivý motýl prorokuje, že příroda není v dobré kondici a je třeba jí pomoci. Motýlím králem je nazýván pro svou nápadnou velikost, atraktivitu a zbarvení královského hermelínu.

    Krkonoše loni trhly rekord. Novým trendem je pozorování východu slunce

     

    Stejný příběh se v různých podobách týká mnoha dalších hmyzích druhů. Nedávné studie dokazují, že hmyzu v posledních dekádách rapidně ubývá geometrickou řadou. Na vině je především úbytek stanovišť v důsledku lidské činnosti, zejména neudržitelných zemědělských postupů s rozsáhlým používáním pesticidů a chemických látek, opuštění tradičních způsobů hospodaření a pastvy, nepromyšlené nebo spontánní zalesňování a v poslední době také oteplování klimatu. „To má zásadní negativní dopad nejen na opylování rostlin, včetně zemědělských plodin a ovocných stromů, ale i na přežití celé řady druhů zvířat i samotného člověka,“ smutně konstatuje entomolog Karel Černý z Innsbrucku, který se již přes 30 let snaží nejen jasoně červenooké chránit v rakouských Alpách.

    Celý projekt je tedy koncipován tak, že nemá pomoci jen jednomu konkrétnímu druhu, ale je zaměřený na ochranu a revitalizaci celých biotopů, kde jasoň funguje jako tzv. deštníkový druh. To znamená, že péče o něj a jeho biotop pomůže ochránit další citlivé druhy a jejich domovy. Svým charakterem by měl projekt zásadně zvýšit povědomí široké veřejnosti o důležitosti nejen motýlů a hmyzu v přírodě. Motýli totiž představují důležitou skupinu opylovačů a jsou vynikajícím indikátorem stavu přírodního prostředí, protože většina z nich je velmi citlivá na změny prostředí, stejně jako právě jasoň.

    Maják Járy Cimrmana, otisk stopy českého génia

     

    Mise Apollo je naplánována oficiálně na 6,5 roku, avšak naše snahy a aktivity v této oblasti konečným datem na papíře samozřejmě neskončí. V současné době se projekt postupně rozbíhá, nejdříve bylo zapotřebí zažádat o všechna možná povolení a výjimky pro zvláště chráněné druhy, což se nám daří úspěšně. Státní i krajská správa vnímá projekt jako přínosný a fandí mu a velmi dobré vztahy máme také s Krkonošským národním parkem, který můžeme právem považovat za našeho partnera v projektu,“ uvedl David Číp, předseda ochranářské skupiny JARO.

    Na vybraných lokalitách bude prvním krokem vhodné nastavení přírodních podmínek tak, aby vůbec mělo smysl se o návrat jasoně pokoušet. Čekají nás proto náročné vyřezávky náletových dřevin, obnova někdejších druhově bohatých stanovišť s využitím tradičních způsobů šetrného hospodaření člověka v krajině, včetně využívání vhodně nastavené pastvy,“ dodává Číp a pokračuje: „V současné době čekáme, až trochu opadne sníh, abychom mohli začít s vyřezávkami a vysazováním namnožených živných rostlin – rozchodníků.“

    Liberecké muzeum ovládlo sklo a šerosvitné fotografie Josefa Sudka

     

    Za účelem snahy o co největší zachování středoevropského genofondu tohoto motýla bude zásadní pokus o založení a stabilizaci nových pojistných populací,“ vysvětluje jeden z nejlepších evropských chovatelů motýlů Miloš Andres z ČSOP Hradec Králové, který sehrál klíčovou úlohu při záchraně vymírajícího okáče skalního v Čechách a chov jasoňů bude mít na starosti.

    Kromě jasoně míří tyto aktivity také na podporu dalších druhů. Z motýlů bychom mohli jmenovat třeba modráska nejmenšího a lesního nebo soumračníka čárkovaného a kriticky ohroženého soumračníka žlutoskvrnného. Z rostlinného světa pak také vzácné a atraktivní orchideje jako třeba kruštík tmavočervený, pětiprstka žežulník nebo prstnatec pleťový. Tím, že zlepšíme kvalitu stanovišť na dotčených lokalitách, bude kaskádovitě přibývat nejen hmyzu, ale i rostlin, ptáků a savců. Kvalitnější prostředí s sebou nese i vyšší biodiverzitu,“ uzavřel Miloš Andres.

    Na pokusu o návrat motýlího krále do Krkonoš spolupracují kromě Českého svazu ochránců přírody a správy Krkonošského národního parku i odborníci z České společnosti entomologické, Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a Slovenské státní ochrany přírody.

    Zdroj: KRNAP


    Témata:

    Nepřehlédněte