• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Mláďata z komínu teplárny dostala kroužky. Matka to pozorovala zpovzdálí

    16.5.2024
    Simona Knotková

    Tři sokolí mláďata na komíně teplárny v chemičce v Záluží u Litvínova ve středu dostala kroužky.

    Do výšky 100 metrů k nim vystoupal ornitolog Václav Beran. Z bezpečné vzdálenosti ho sledovala samice, jejíž křik se rozléhal i přes silný vítr po okolí. Právě v průmyslových areálech se ohroženému dravci velmi daří, na komínech je při hnízdění nikdo neruší, navíc jim ornitologové budky před zimou pokaždé uklidí.

    „Nahoře jsme viděli tři zdravá sokolí mláďata, dva samečky a jednu samičku. Každé mládě dostalo dva kroužky, jeden odečítací, na kterém jsou pouze tři znaky dobře viditelné dalekohledem nebo přes fotopast. Druhý je ornitologický kroužek typický pro Českou republiku, na kterém je číslo, to je taková obdoba občanského průkazu,“ řekl Beran. Podle kroužků lze zjistit další pohyb sokola, jenž se dožívá zhruba 20 let. „Víme, že jeden sameček odtud hnízdí v nedalekých Ledvicích, jeden na teplárně v Ústí nad Labem,“ uvedl ornitolog.

    Stihnout nasadit kroužky musí přírodovědci v krátkém období. Mláďata zůstávají po vylíhnutí v hnízdě zhruba 40 dní, prvních deset dnů jsou přitom ještě drobná. „Dneska to bylo ideální, mláďata na nás otvírala zobáky, ale naštěstí jsou ještě ve věku, kdy se moc nebránila. Jsou ve skvělé kondici, dobře živená,“ uvedl Beran. Určit pohlaví lze podle velikosti, samice sokola je výrazně větší než samec.

    Budku na komíně instaloval koncern Orlen Unipetrol v roce 2011. „Předtím tady sokoli létali, ale neměli kde zahnízdit, proto jsme se domluvili s odborníky na vytvoření zázemí. Od té doby se jich tady vylíhlo kolem třiceti,“ řekl Tomáš Rada z koncernu, který umístil budky i do areálů v Kralupech nad Vltavou a ve Spolaně Neratovice. Všechna tato místa opatřil on-line kamerou. „Víme, že zaměstnanci ve volném čase s oblibou sledují, co se děje v hnízdech. Využívají to také školy při výuce,“ uvedl Rada. „Pro nás je to zdroj informací a pro veřejnost fantastická možnost nahlédnout do života tohoto ohroženého druhu,“ uvedl Beran.

    Sokol zmizel z české krajiny v 70. letech minulého století kvůli nadměrnému používání pesticidů v zemědělství. Opětovně se začali tito dravci objevovat na konci 80. let. Na přelomu tisíciletí se v Česku pohybovalo zhruba 20 párů a loni hnízdilo v České republice 136 párů. V průmyslových areálech se jim podle Berana daří proto, že mají ve výšce kolem sta metrů zajištěn klid a v okolí dostatek potravy. S ohledem na klima navíc dravci už ani nemají potřebu odlétat pryč a v dané lokalitě často řadu let zůstávají.

    Zdroj: ČTK



    Nepřehlédněte