Plzeňská vodárna, která zásobuje přes 260 tisíc obyvatel západních Čech, čelí kvůli mrazivému počasí nebývalému nárůstu poruch vodovodní sítě. Nejkritičtější období nastalo počátkem ledna, kdy během jediného týdne pracovníci společnosti museli vyřešit celkem 48 havárií.
Nejčastěji se jedná o prasklé a rozlomené potrubí, přičemž podle mluvčí společnosti Dany Veselé jsou hlavním viníkem teploty hluboko pod bodem mrazu. Extrémní chlad způsobuje promrzání zeminy, která se následně pohybuje a vytváří tlak na uložené rozvody. Současně kolísající teploty dopravované vody mění teplotní roztažnost potrubí samotného.
Nejhoršími dny byly právě první lednový týden, kdy vodaři řešili průměrně téměř sedm havárií denně. V některých případech došlo k omezení dodávek vody na rozsáhlých územích, zejména šlo o poruchy přiváděcích řadů do oblastí Záluží, Trnová, Kamenný Újezd a Pankrác v okolí krajského města.
Fyzikální příčiny problémů jsou jasné – led má při stejné hmotnosti zhruba o deset procent větší objem než kapalná voda, což při promrzání země vytváří enormní tlaky. Zároveň se ochlazuje i voda proudící v potrubí, což nutí kovové roury ke smrštění. Nejproblematičtější jsou starší roury z šedé litiny z období, kdy byla kvalita vyráběných materiálů nízká. Ty teplotní změny často nevydrží a praskají.
Vodárna však upozorňuje, že současné mrazy nejsou koncem problémů. Další vlna havárií se dá očekávat při následném oteplení, kdy budou horní vrstvy země rozmrzat a znovu se pohybovat.
Společnost podle mluvčí každou havárii řeší okamžitě po nahlášení nebo zjištění. Pohotovostní týmy mají v zimním období posílený režim s cílem co nejrychleji lokalizovat poruchu, opravit potrubí a minimalizovat dopady na zásobování i okolí.
Vodárna Plzeň spravuje rozsáhlou infrastrukturu – vodovodní síť dlouhou 1438 kilometrů, kanalizaci o délce 981 kilometrů a 26 čistíren odpadních vod. Ročně vyrobí téměř 15 milionů metrů krychlových pitné vody.
Zdroj: ČTK
