Kardinála do kostela doprovázel nejen krásný hlas mukařovského zvonu, ale i průvod ministrantů s kněžími a krojovanými občany. Mohli jsme spatřit kroje svojetických baráčníků, lidové kroje žernovské patriotky Emílie Šablové a dobrovolné hasiče z Mukařova ve svátečních uniformách. Mši svatou zahájila v 10 hodin zdravice říčanského faráře a premonstráta Konstantina Petra Mikolajka, v jejímž průběhu kardinál Duka vzpomněl na socialistickým režimem perzekvovaného kardinála Josefa Berana. V závěru mše kardinál u přítomnosti autora, spoluautora knihy a starostky obce Hany Zákoucké požehnal nové knize o kostele Nanebevzetí Panny Marie.
Odpolední část slavnosti od 13 hodin střídaly varhanní vstupy Davida Čepičky a mluvené slovo mukařovského patriota Rudolfa Semanského s autorem knihy Janem Psotou. V jednotlivých medailonech bylo poukázáno na mimořádnosti kostela – jeden ze tří kostelů na území ČR opatřený komínem, tudorské oblouky inspirované anglickou architekturou a pozapomenutá osoba zemského architekta a autora návrhu budovy kostela Matěje Krcha, spolupracovníka Josefa Mockera na stavbě baziliky sv. Ludmily na Náměstí Míru v Praze, který po smrti Mockera dokončil puristickou přestavbu Karlštejna. Krchovo jméno posmrtně napomohlo vzniku turistické známky s motivem místního kostela. Během prezentace nejstarší písemné zmínky o Mukařově, kolovala mezi lidmi v lavicích replika pražského groše, jehož bylo v rámci papežské taxy odvedeno roku 1352 z Mukařova 21 kusů.
Dvojice moderátorů si mezi sebe přizvala spoluautora knihy Lukáše Ulmu, bibliofila na odpočinku Karla Kropíka, grafičku Markétu Holou Miškovou a tiskaře Jana Brajera, aby společně v závěru odpolední části představili požehnanou knihu. Ta byla před oltář přenesena trojicí mukařováků oděných do replik středověkých oděvů – Petr Müller s knihou, doprovázený Adélou Peštovou a Maruškou Čepičkovou se záušnicemi na čelenkách. Kostýmy ochotně zapůjčil Archeologický ústav Akademie věd v Praze, prostřednictvím jeho ředitele a mukařovského rodáka doktora Jana Maříka.
Repliky záušnic byly vyrobeny podle bronzových záušnic objevených roku 1890 během výkopů základů pseudogotického kostela. Jde o šperky nalezené u kosterních ostatků mukařovského pohřebiště, datované do počátku 13. století. Pro dějiny Mukařova tyto záušnice představují nejstarší hmotný doklad o stáří původního kostela a středověké vsi. Po oficialitách proběhla autogramiáda a odborný výklad doktora Kropíka o kostele a osobnostech s ním spjatých.
Jan Psota
