V letošním roce oslaví Museum Kampa 20 let od svého založení a k výročí si nadělila velmi pestrý a bohatý program. Kromě nově otevřené stálé expozice mapující dílo Františka Kupky a Oto Gutfreunda budou v budově Sovových mlýnů k vidění třeba skleněné sochy Ronyho Plesla, které v loňském roce vystavoval na nejprestižnější světové přehlídce umění Biennale Arte 2022 v Benátkách, přehlídka světové módy zasazena do kontextu dobového výtvarného umění či obrazy zásadního představitele expresivní figurální malby Michaela Rittsteina. První výstavu roku 2023 Museum Kampa otevírá již v pondělí 16. ledna, kdy se koná vernisáž vizuální umělkyně Kateřiny Černé.
Od začátku dubna bude v hlavní budově musea probíhat velká výstava Ronyho Plesla. Půjde o rozšířenou verzi jeho výstavy Stromy rostou z nebe, s níž se v loňském roce zúčastnil Bienále v Benátkách. Plesl ve své tvorbě osobitým způsobem rozvíjí tradici české skleněné plastiky. Výstava v Museu Kampa bude jeho první větší výstavou v České republice po sedmi letech, naposledy vystavoval na podzim 2016 v pražském Belvedéru. V horním patře musea se současně uskuteční výstava ke 100. výročí narození Zbyňka Sekala. „Letošním rokem začíná série stých výročí narození řady předních osobností českého umění 60. let. V roce 1923 se narodili třeba také Běla Kolářová, Daisy Mrázková nebo Andrej Bělocvětov. Rádi bychom udělali výstavy všem jmenovaným, ale to bohužel není v našich možnostech. Výstava Zbyňka Sekala navíc bude součástí série výstav, které se letos uskuteční v Německu a v Rakousku, u kterých spolupracujeme na katalogu,“ vysvětlil šéfkurátor Musea Kampa Jan Skřivánek.
Hlavní letní výstavou bude přehlídka světové módy 60. až 80. let, kterou Museum Kampa chystá ve spolupráci s litevskou Vassiliev Foundation. Výstava bude pracovat s konfrontací šatů předních světových módních domů s uměleckými díly ze stejné doby. Půjde tedy nejen o výstavu módy, ale i o představení dvou významných soukromých sbírek a o dialog mezi volným a užitým umění. Ve dvou horních patrech musea pak bude k vidění retrospektiva Lubomíra Přibyla, který v červnu oslaví šestaosmdesát let a který je příkladem pozoruhodné osobnosti českého poválečného umění, jehož tvorba však není příliš známa.
Závěr roku bude patřit obrazům Michaela Rittsteina. Malíř zde představí výběr ze své starší tvorby od konce 70. let do současnosti, ale také několik nových velkoformátových obrazů. Mělo by jít hlavně o díla, která chyběla na jeho minulých výstavách, včetně obrazů, které se v posledních letech objevily na aukcích v zahraničí. V horním patře se zároveň uskuteční výstava malíře a grafika Františka Tichého a o generaci mladšího fotografa Václava Chocholy. Soubor Tichého obrazů, kreseb a grafik na ní doprovodí výběr z Chocholových fotografií z malířova ateliéru. V sále tzv. Konírny se na podzim ještě uskuteční výstava socha Jana Hendrycha, který realizuje odlitek sochy sv. František pro náhrobek Jana a Medy Mládkových v Rosicích u Brna, a výstava Aleny Foustkové, která ve svých obrazech a objektech tematizuje otázky týkající se stavu současného světa a moci médií.
Aktuálně v Museu Kampa do 12. února probíhají výstavy Stanislava Kolíbala a architekta Josefa Pleskota. Výstava Knihy a stavby představuje méně známou kreslířskou a ilustrátorskou tvorbu Stanislava Kolíbala, který s prosinci oslavil devadesáté sedmé narozeniny. Výstava s jednoduchým názvem Města se pak na příkladu Ostravy-Vítkovic, Litomyšle a Prahy ohlíží za čtyřiceti lety architektonické tvorby Josefa Pleskota. Od 17. ledna pak bude otevřena první letošní výstava Kateřiny Černé – Sny zaznamenané, která představí autorčiny obrazy a textilní koláže z 60. až 80. let. „Jednou z programových linií, které sledujeme, je rozšiřování kánonu českého poválečného umění,“ řekl předseda správní rady Musea Kampa Jiří Pospíšil. „Kateřina Černá je příkladem mimořádné autorky, jejíž tvorba však není příliš známá. Věřím, že pro mnoho návštěvníků bude výstava v Museu Kampa příjemným překvapením. A podobně se těším na výstavu Hany Purkrábkové, kterou v Konírně budeme mít od března,“ dodal Pospíšil.
V prosinci také prošla drobnou reinstalací stálá expozice věnovaná dílu Františka Kupky, která byla obohacena o několik dalších zápůjček ze soukromých sbírek v čele s obrazem Antropoides, jehož prvním vlastníkem byl malířův přítel a mecenáš Jindřich Waldes.
Zdroj: TZ Museum Kampa
