Kdo by neznal památnou horu Radhošť v Moravskoslezských Beskydech, jejíž vrch se honosí sochou starého slovanského boha Radegasta. Na Pustevnách, které se nacházejí nedaleko hory, je dnes poměrně živo a jsou cílem mnoha turistů, stejně jako Radhošť samotný. Nebylo tomu tak vždy, ovšem historii má celá oblast bohatou.
Podle pověsti měl na Radhošti od pradávna sídlo slovanský bůh Radegast. I dnes je absolutním symbolem kraje, který je paradoxně ve srovnání se zbytkem republiky poměrně křesťansky založený. Ani křesťanství však nedokázalo vymýtit Radegasta a původní víru z myslí místních obyvatel a on se jim záhy odměnil (a dělá tak vlastně až do dnešních dnů) tím, že sem neustále láká další a další turisty.
Na vrcholu Radhoště se kromě Radegasta nachází i kříž z roku 1805, kaple svatého Cyrila a Metoděje z let 1896-1898 nebo třeba televizní vysílač. V kapli se nachází bronzová deska připomínající návštěvu prezidenta T. G. Masaryka na tomto místě 23. června 1928.
Zhruba tři sta metrů jihovýchodním směrem od sochy Radegasta stojí také stejnojmenný hotel. Mezi ním a vrcholem je ještě služebna Horské služby. Těsně pod vrchol pak vede od západu i lyžařský vlek. Současný hotel ale není prvním zařízením svého druhu, které se v této oblasti nacházelo. Už 9. srpna 1891 byla totiž na Pustevnách otevřena první ubytovna s názvem Krčma. Měla celkem 25 lůžek a vybudována byla za 8 800 zlatých.
Radhošť byl ale svědkem i nepříliš pozitivních událostí našich dějin. Po 21. srpnu 1968 si totiž v prostoru mezi Radegastovou sochou a vrcholem Radhoště postavili tábor vojáci sovětské armády, kteří měli být „dočasně umístěni“ na československém území. Dnes už ale tuto kapitolu našich dějin nic nepřipomíná a Pustevny i Radhošť jsou jedním z nejnavštěvovanějších míst Moravy, v létě se zde pravidelně konají poutě, kterých se účastní několik tisíc poutníků.
Zdroj: MAUR, Eduard. Paměť hor. Šumava – Říp – Blaník – Hostýn – Radhošť. Praha: 2006
