Nejvíce, 16, bylo epidemických výskytů salmonelózy, kdy největší epidemie souvisely s rodinnými oslavami, svatbami a rychlým občerstvením. Hygienici zaznamenali také pět epidemií virových průjmů nebo sedm epidemií svrabu. Vyplývá to ze Zprávy o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje, kterou zveřejnili na svém webu. Výskyt některých nákaz v tomto období utlumila koronavirová pandemie, při které platila vládní opatření zabraňující šíření nemocí.
V Jihomoravském kraji jsou každoročně hlášeny nižší tisíce případů infekčních průjmů. Podle původce nákazy jsou nejčastější salmonelózy a kampylobakteriózy. „Svými příznaky se od sebe příliš neliší. Rozdílná je cesta přenosu a míra rizika šíření. Zatímco u salmonelóz je častou příčinou konzumace nedostatečně tepelně upravených vajec a pokrmů z nich, u kampylobakterióz to bývá nedostatečně tepelně upravené drůbeží maso, respektive kontaminace kuchyňského prostředí bakteriemi, které se v potravinách živočišného původu nacházejí,“ uvedli hygienici.
Z celkového počtu 6847 případů salmonelóz ve sledovaném období souviselo s epidemiemi 300 případů. Většina připadá na individuální sporadické výskyty a výskyty v rodinách. Onemocnění průběžně ubývá. V roce 2022 evidovali hygienici 938 případů salmonelózy a 2129 kampylobakteriózy, což je v pětiletém období nejméně.
Nárůst počtu případů naopak zaznamenali u svrabu, což souvisí s uvolněním koronavirových opatření. Kožní onemocnění se projevuje svěděním a vznikem pupínků. Přenáší se těsným kontaktem s nakaženou osobou, pohlavním stykem nebo kontaktem s kontaminovanými textiliemi. Předloni bylo na jižní Moravě 470 případů svrabu, od roku 2018 nejvíce. Ve sledovaném období šlo v deseti procentech o hromadné výskyty, kdy onemocněli klienti a personál zdravotnických zařízení nebo zařízení sociálních služeb.
S uvolněním koronavirových opatření souvisí rovněž předloňský nárůst planých neštovic, které jsou vysoce nakažlivé a přenášejí se blízkým kontaktem. Zatímco v roce 2020 evidovali hygienici přes 1400 případů a v roce 2021 více než 1200 případů, v roce 2022 se onemocnění vyskytlo v téměř 6400 případech.
Encefalitida přenášená klíšťaty se v roce 2022 vyskytla v 55 případech. Meziročně je to nárůst asi o deset, za pětileté sledované období je to ale druhý nejnižší počet. Jedinou účinnou prevencí proti tomuto onemocnění je podle hygieniků očkování. Od roku 2022 je pro lidi nad 50 let věku plně hrazeno ze zdravotního pojištění. Jihomoravský kraj patří v porovnání s ostatními kraji k regionům s dlouhodobě nadprůměrným počtem případů klíšťové encefalitidy. Podobná je situace také u tularémie, u které jsou zdrojem nákazy infikovaní hlodavci a přenašeči jsou komáři, ovádi nebo klíšťata.
„Člověk se nakazí nejčastěji přímým kontaktem s nemocným nebo uhynulým zvířetem, požitím kontaminovaných zemědělských nebo potravinářských produktů, kontaminovanou vodou nebo po štípnutí infikovaným hmyzem. V roce 2019, kdy se přemnožili hraboši, byla třetina případů tularémie v celé zemi nahlášena právě v Jihomoravském kraji,“ uvedli hygienici. Tehdy bylo hlášeno 34 případů, předloni to bylo pět.
Zdroj: ČTK
