Muzeum paměti XX. století společně s Museem Kampa – Nadací Jana a Medy Mládkových připravilo venkovní výstavu nazvanou Králové Majálesů s podtitulem Studentské slavnosti v Československu 1945-1990. Výstava v parku Kampa mezi budovou Musea Kampa a Werichovou vilou a potrvá až do 27. července.
Hlavním tématem výstavy je majálesová tradice a její proměny se zaměřením na období po druhé světové válce. Návštěvníci zde najdou mnoho nezveřejněných fotografií, ale také dokumentů, které zažívají svou výstavní premiéru. „Na majálesu, tedy studentském karnevalovém reji, hrály pokaždé prim satira, vtip a recese, které však zároveň reflektovaly problémy určité doby. V minulosti tedy samozřejmě poukazovaly na problémy totalitního režimu. Proto byly slavnosti také po Pražském jaru zakázány. Dnes už se studenti mohou svobodně vyjadřovat a opět touto veselou formou poukázat na nešvary současnosti. To považuji pro fungování svobodné společnosti za velmi zdravé,“ uvedl první místostarosta Prahy 1 Petr Burgr (KDU-ČSL).
Výstava Králové majálesů prostřednictvím řady dosud nepublikovaných fotografií a dokumentů mapuje mimo jiné, jak studentské slavnosti odrážely povahu a proměny politických poměrů, nálady ve společnosti a také míru sebevědomí studentského hnutí, které sehrálo důležitou roli v mnoha přelomových okamžicích naší země. „Májové studentské karnevaly mají téměř stejně dlouhou tradici jako moderní univerzitní vzdělání. Za zdánlivě neškodnou recesí s volbou krále, nasazením bláznivé koruny, hudbou a průvody bylo vždy možné cítit čerstvou energii nesenou mladými vzdělanými lidmi. Tato víra ve vzdělání, pospolitost, kritický rozum, humor a přesvědčení, že svou budoucnost si chceme psát sami, nenechávala žádný nedemokratický režim chladným. A právě o tom, jak květnové studentské open-air oslavy testovaly demokracii a otevřenost společnosti, vypovídá i naše výstava,“ řekl zastupitel hlavního města a předseda správní rady Musea Kampa Jiří Pospíšil (TOP 09).
Výstava podrobně připomíná i nejznámější majálesovou slavnost v Praze. Uskutečnila se v roce 1965, kdy byl králem zvolen americký básník a představitel beatnického hnutí Allen Ginsberg. Slavnost byla tehdy povolena ve snaze dostat pod kontrolu opakované výtržnosti a protirežimní vystoupení, které se konaly od počátku 60. let u pomníku Karla Hynka Máchy na Petříně. Ačkoliv na přípravu majálesové slavnosti 1. května 1965 dohlížely stranické orgány, měla velmi svobodomyslnou atmosféru. Poslední majálesový průvod se v hlavním městě odehrál v euforii Pražského jara v roce 1968. Po srpnové okupaci a obnovení autoritativní formy vlády byly studentské slavnosti v Praze zakázány a tradice byla obnovena až po roce 1990.
Tradice studentských majálesů je stará několik století. Původně se jednalo o výlety studentů s učiteli do přírody, kde se zpívalo, recitovalo či hrálo divadlo. Konaly se před filipojakubskou nocí 30. dubna. Od 19. století získal studentský majáles podobu karnevalového a recesistického studentského průvodu městem s doprovodným programem včetně volby krále. Svátek proslavil Alois Jirásek v románu Filosofská historie, který vyšel v roce 1877. V jeho podání byl majáles volnomyšlenkářským a vlasteneckým svátkem studentů filozofie. Podoba studentských majálesů se v minulém století proměňovala podle vývoje vládnoucích politických režimů a míry emancipace společnosti.
Zdroj: TZ MHMP a MČ Praha 1
