Proti nově vyhlášené památkové zóně v Brně jsou někteří obyvatelé, developeři i městské části. Zónu vyhlásilo ministerstvo kultury. Tvoří poloprstenec obklopující městské jádro na západě, severu a na východě. To je od roku 1989 městskou památkovou rezervací.
Novou památkovou zónu Brna tak tvoří oblasti: Město Brno, Staré Brno, Černá pole, Husovice, Pisárky, Ponava, Veveří, Stránice Žabovřesky a Zábrdovice. Zóna je rozdělena na čtyři oblasti, nejpřísnější ochranu nese zóna A, v ní se mají hodnotné stavby obnovovat, nová výstavba pak podléhá regulaci co do objemu a architektonického pojetí. Část B připouští přiměřené zachování hodnotných domů. V části C pak nesmí novostavby narušovat architektonické hodnoty okolní zástavby. Nejvolněji je pojatá část D, tam je nutno zachovat pohledové uplatnění ve vztahu k městské památkové rezervaci. Historické domy ale i veřejná prostranství a zeleň, tak získají větší ochranu před demolicemi nebo architektonicky nepovedenými přestavbami. Vlastníci domů, které nejsou kulturní památkou, ale nově se nachází na území památkové zóny, budou totiž muset žádat o povolení ke stavebním úpravám památkáře. Že se plošnost zóny nelíbí zdaleka všem Brňanům se projevilo už v připomínkovém řízení. „Roh Lipové a Neumannovy. Příklad výborného zkvalitnění nemovitosti, kam se nyní po přestavbě vejde více lidí. Požaduji vynětí tohoto domu z návrhu památkové zóny, stejně jako všech podobných domů, které nemají samy o sobě památkové hodnoty nutné ochrany, nebo které prošly v nedávné době takovou přestavbou, že už není co chránit,“ stojí v dokumentu.
Městská část Brno-Královo Pole si zase stěžovala, že se k návrhu neměla možnost vyjádřit, ani její občané. K dokumentu se vymezila i radnice Brna-střed. „Památková péče je v tomto případě nadměrná, a tím nesmyslně uvaluje nové povinnosti na tisíce dotčených osob a iracionálně zvyšuje administrativní zátěž orgánu památkové péče,“ namítlo její vedení.
Ne příliš tuhý odpor
Firmám z developerské skupiny Impera styl vadí nutnost žádat o závazná stanoviska památkářů. „Nově vznikne vlastníkům, správcům a uživatelům nemovitostí v případě jakéhokoliv záměru povinnost žádat o závazné stanovisko,“ namítal developer v připomínkách.
A nadšený není ani další oslovený. „Je to další omezující faktor k již tak složitému a zdlouhavému povolování staveb. Další překážka k tomu, co Brno potřebuje: citlivý a moderní rozvoj centra, který přivede nové obyvatelé do cenově dostupných bytů,“ říká Dalibor Lamka, výkonný ředitel společnosti Trikaya. Podle něj ale vyhlášení zóny jejich projekty neohrozí. „V tuto chvíli žádným způsobem nezasahuje do našich aktuálních ani připravovaných záměrů. Například náš projekt prémiové administrativní budovy Landmark na rozhraní části A památkové zóny a historické památkové rezervace má již vydané stavební povolení,“ dodal.
Najdou se však světlé výjimky. „Nová podoba městské památkové zóny v Brně DOMOPLAN nijak zvlášť neomezuje. Vždy usilujeme o to mít pro své projekty stanoviska ze strany památkářů a být s nimi v souladu, nehledě na jejich umístění. Z obecného hlediska může být rozšíření a úprava zón pozitivním krokem pro všechny strany a napomoci větší ochraně brněnské architektury,“ uvedl hlavní manažer projektů společnosti Josef Molnár.
Už to nepůjde rychle zbourat
Ministerstvo kultury mělo k vyhlášení památkové zóny dobré důvody. Historicky cenné vily mizely v Brně rychlostí blesku. „Situace ochrany kulturního dědictví v památkově plošně nechráněných městských čtvrtích v širším centru města Brna se stala v posledních letech zcela neúnosnou. Moravská metropole každým rokem ztrácela prostřednictvím demolic a přestaveb celosvětově uznávanou architektonickou podstatu,“ uvedlo ministerstvo. Jeden z těchto případů bleskových demolic rozplétal ombudsman Stanislav Křeček. Šlo o neorenesanční vilu v ulici Hlinky, kde zbourání majitel odůvodňoval rizikem zřícení. Stavebnímu úřadu městské části Brno-střed poslal 14. dubna 2022 večer oznámení o zahájení demolice. Ta o den později začala. Na demolici zareagovali úředníci o pár dní později zprávou, že postupoval v souladu se zákonem. Ve stejný den přitom obdrželi rozhodnutí ministerstva o prohlášení vily kulturní památkou, jak zjistil brněnský Deník. „Představovala cenný příklad originálně řešeného domu zbudovaného na starších základech ve svažitém terénu v historickém prostředí,“ uvedl Aleš Homola z Národního památkového ústavu. Památkáři označili zboření historického domu za památkovou, kulturní i morální katastrofu, kde převážila snaha vlastníka vilu zlikvidovat.
sto
