Vědci zjistili, že jde o velmi příznivou symbiózu. Počty motýlů v této lokalitě za pět let vzrostly o stovky procent. Například u nejvzácnějšího motýla modráska hořcového Rebelova počty vzrostly dokonce o tisíc sedm set procent.
„Pastva velkých kopytníků má na motýly jednoznačně pozitivní vliv. Proměna lokality i zvýšení počtu motýlů v posledních letech jsou tak viditelné, že je musel postřehnout i naprostý laik. Motýlů je zřetelně více, než v době, kdy pastva začínala,“ uvedl entomolog David Ričl a připomněl: „Díky pastvě a potlačení agresivních druhů trav se obnovila populace hořce křížatého, který začal prosperovat i v dříve zarostlých partiích rezervace. S tím jde ruku v ruce rozšíření a posílení populace modráska hořcového,“ dodal David Ričl.
Daří se i dalším druhům. „V lokalitě prosperuje například i soumračník skořicový, poměrně vzácný druh vázaný na ranná sukcesní stádia vegetace, tedy místa, kde převažují plochy bez vegetace a velmi řídké trávníky. Nárůst pozorování je patrný i u modráska hnědoskrvnného. Jde o chráněný druh, jehož počty jinde v České republice klesají,“ doplnil David Ričl.
Na pastvinách velkých kopytníků se daří také běžnějším druhům motýlů. „Příkladem je modrásek vikvicový, který se u Milovic vyskytuje v tisícových počtech. Také tento druh jinde v Česku ubývá, ale v Milovicích jako na jednom z mála míst v Česku stále můžeme kolem tůní a na jiných vhodných místech vidět ve velkém množství,“ zmínil David Ričl a dodává: „Když jsme začínali, byla lokalita zarostlá dominantní třtinou křovištní, ovsíkem a sveřepem. Od druhého až třetího roku pastvy začaly přibývat nektarodárné byliny, včetně druhů typických pro kvalitní suché louky, jako například mateřídoušky. V současnosti je motýlů několikanásobně více než na začátku jejich monitorování. Rozdíl je naprosto očividný. A to i přesto, že kvůli opakovanému extrémnímu suchu nebyly podmínky pro motýly v posledních letech zcela optimální,“ upozornil David Ričl.
Výrazný nárůst počtu motýlů potvrdil, že pastva velkých kopytníků je ideálním způsobem péče o velké plochy krajiny. „Právě kvůli vymírání motýlů v České republice náš projekt vznikl. Jsme rádi, že vědecký výzkum potvrdil, že právě velcí kopytníci dokáží pro motýly vytvořit ideální prostředí, navíc na stovkách hektarů,“ zmínil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků v roce 2015 založila ve spolupráci s vědci z Biologického centra Akademie věd a dalších odborných a univerzitních institucí.
