Počet vlků na Šumavě a v Bavorském lese nadále roste. Vyplývá to z výsledků přeshraničního monitorovacího projektu, na němž spolupracovali vědci se zástupci obou národních parků. Ve vlčím roce 2024/2025 bylo na sledovaném území o rozloze přibližně dvou tisíc kilometrů čtverečních zdokumentováno 38 vlků žijících v 11 teritoriích, přičemž dalších pět jedinců se pohybovalo samostatně.
Zvláště cenná data pocházejí od zvířat vybavených GPS vysílači. „Zvláště podrobné poznatky jsme získali díky 11 vlkům, kteří byli na české straně do konce roku 2025 vybaveni GPS vysílači,“ vysvětlil Aleš Vorel z České zemědělské univerzity v Praze. Vědci přitom sledovali nejen pohyb zvířat, ale analyzovali také trus, z nějž lze vyčíst složení potravy.
Jídelníček vlků tvoří převážně spárkatá zvěř, tedy jeleni a srnci. Pozornost odborníků ale upoutává rostoucí podíl bobra. Zatímco dříve představoval bobrovina pouhé jedno procento potravy, nyní se pohybuje mezi třemi a čtyřmi procenty, což přímo odráží jeho četnější výskyt v přírodě. Hospodářská zvířata pak tvoří přibližně jedno procento kořisti.
Přítomnost silnější vlčí populace se výrazně propisuje do mysliveckých zvyklostí v regionu. Dříve myslivci ročně odlovili zhruba tisíc jelenů, loni to bylo jen čtyři sta kusů. „Dalších zhruba 500 se stalo kořistí vlka. Znamená to, že ekosystém se dokáže více sám regulovat,“ řekl mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák.
Vlci zároveň přirozeně omezují přemnožení jelení zvěře, která způsobuje škody okusem stromů. Marco Heurich, jenž za projekt odpovídá na straně Bavorského lesa, upozornil, že v posledních letech obecně ubylo okusu dřevin v jádrových oblastech vlčích smeček i v lokalitách s vysokou rekreační zátěží.
Zdroj: autorský text / ČTK
