Na Zlínsku je pořád polovina silnic rozbitá. Postupně se ale opravují

20.10.2021
Jan Štoll

Ke konci září bylo ve Zlínském kraji v havarijním stavu 588 kilometrů vozovek druhé a třetí třídy. Dalších 303 kilometrů zařadili odborníci mezi nevyhovující.

Ve výborném stavu je v regionu 261 z 1775 kilometrů krajských silnic, loni to bylo 272 kilometrů. Vyplývá to ze zprávy, kterou si nechalo zpracovat Ředitelství silnic Zlínského kraje (ŘSZK), jež se o silnice nižších tříd v regionu stará. Stav vozovek je hodnocen pětibodovou škálou, stupně znamenají výborný, dobrý, vyhovující, nevyhovující a havarijní stav. Letošní průměrné hodnocení skončilo známkou 3,32, loni byla 3,39. „Jde o nejlepší hodnocení za poslední desetiletí,“ sdělil Jan Vandík z kanceláře hejtmana.

V roce 2011 totiž dosahovalo průměrné hodnocení krajských silnic hodnoty 3,52, v roce 2012 bylo 3,55, v dalších svou letech shodně 3,61. Od rocku 2015 se hodnocení zlepšovalo, daří se zlepšovat především stav silnic třetí třídy. „I když se hodnocení vozovek liší meziročně jen o několik setin stupnice, jsou za tím desítky milionů korun, které vkládáme do oprav a rekonstrukcí. Potvrzuje se, že větší objem finančních prostředků, které jsme zejména díky dotacím od Státního fondu dopravní infrastruktury mohli v několika posledních letech vložit do plošných obnov povrchů vozovek, spolu s prostředky Zlínského kraje a EU, přináší výsledky,“ řekl ředitel ŘSZK Bronislav Malý.

Podle náměstka hejtmana Radka Doležela (ANO) je stále nutné získávat další finanční prostředky, aby pozitivní trend pokračoval. „Letos se nám podařilo čerpat významné finance ze Státního fondu dopravní infrastruktury, to však v budoucnu nemusí být pravidlem, a bude proto nezbytné, abychom část investic do krajských silnic platili i z vlastních zdrojů,“ uvedl Doležel.

Dohromady je ale v neutěšeném stavu v regionu 891 kilometrů vozovek, tedy zhruba 50 procent silnic druhých a třetích tříd, které vyžadují bezprostřední údržbu nebo opravu. Do celkového stavu silnic se také promítne zima. Pro silnice není problém trvalý mráz, ale střídání mrazu a tepla. Voda se pak dostává do drobných spár na silnici, tam zmrzne a povrch trhá. Opakováním těchto cyklů při vysoké silniční zátěži vzniká výtluk.

STO/ČTK


Témata:

Nepřehlédněte